Výzkumná studie publikovaná v časopise PLOS ONE skupinou vědců pod vedením Eudalda Mujala z Universitat Autònoma de Barcelona (Španělsko) pojednává o výsledcích zkoumání nalezených fosílií z Pyrenejí v Katalánsku. Respektive se snaží charakterizovat nové stopy, které jsou více než 247/248 milionů let staré.
Vědci se totiž domnívají, že tyto nové fosilizované stopy odkrývají lidstvu doposud neznámý nový druh, který by se měl zařadit jako důležitý člen skupiny archosauromorfů, ze které se později vyvinuli dinosauři a krokodýli. Nejvíce nalezených stop bylo co do rozměrů spíše malých (půl metru dlouhé), ačkoliv několik spadalo i do skupiny těch větších (délka až tři metry). Právě mezi nimi byly nalezené nové stopy plaza, Prorotodactylus mesaxonichnus.
Archosauromorf (umělecká rekonstrukce)
Vědci se domnívají, že stopy lze zařadit k Euparkerii, tedy skupině příbuzné dinosaurům známých ze stejného období v Polsku, Rusku, Číně a Jižní Africe.
Asi zhruba před 252 miliony let masové vymírání zničilo život na zemi i v oceánech. Až 90 procent druhů zmizelo. V té době se Země od dnešního dne velmi lišila, kontinenty se seskupovaly do superkontinentu Pangea.
Spolupracovník Josep Fortuny z Institutu Català de Paleontologia Miquel Crusafont uvedl, že stopy naznačují, že zvířata měřící asi půl metru používají všechny čtyři končetiny ke svému pohybu a často také zanechávají značku (otisk) svým ocasem. „Některé stopy poukazují na možnost dvojího pohybu, tedy v určitých okamžicích s cílem rychlejšího pohybu,“ dále dodává.
Tento objev je považován za jeden z dalších důležitých článků, který pomůže lépe pochopit a osvětlit, jak se skupina zvířat rozvíjela a rozšiřovala. Skupina mohla být totiž klíčem k ozdravení ekosystému po zániku Země, který se rozšiřoval přes superkontinet.
Zdroj: BBC
