2 000 dní na Marsu: Od prvních obrázků vozítka Curiosity po objev vody

Kosmická sonda změnila pohled lidstva na rudou planetu. Po povrchu Marsu jezdí více než marťanských 5 let a za tu dobu přišla s důležitými objevy a pomohla díky kvlaitním fotografiím ukázat, jak to na planetě doopravdy vypadá.

Mars Science Laboratory, jak se celým názvem vozítko jmenuje, přeneslo na Zemi první fotografii již 15 minut po přistání. Snímek ukazoval kamenitou půdu planety, která se sondě stala novým domovem a cíl sondy, kterým je hora Mount Sharp.

Den na Marsu (tzv. Sol) trvá 24 hodin a 37 minut. Pro srovnání, takový den na Venuši trvá dlouhých 116 dní a 18 hodin. Jako den se označuje doba jednoho otočení planety kolem vlastní osy. Délka dne se liší, pokud ji měříme vůči hvězdné obloze, nebo vůči Slunci.

Země, malá tečka na obzoru

Jedny z nejpozoruhodnějších snímků z vesmíru ukazují planetu Zemi z velkých dálek. Některé z nich pořídila i sonda Curiosity, přičemž konkrétně fotografie z kamery Mastcam ukazuje naši planetu jakožto malou svítící tečku na obloze.  Vzdálenost obou planet se pohybuje mezi úctyhodnými 56 a 401 miliony kilometrů a řídit na takovou vzdálenost komplexní zařízení jakým sonda je, vyžaduje důkladné plánování.

Oblázky na Marsu

Jakmile se sonda začala pohybovat po povrchu, brzy narazila na oblázky a útvary způsobené působením vodní eroze. Z okolních kopců stékající voda vytvořila koryta, jejichž minerální složení poukázalo na komplexnější mineralogickou strukturu. Tento objev společně s potvrzením přítomnosti tekoucí vody v minulosti změnil náš pohled na utváření povrchu planety.

Jezera na suché planetě?

Před přistáním a v počátečních fázích mise si neměli vědci jasno, jaký druh terénu se na některých místech planety nachází. Očekávali pozůstatky tekoucí lávy, ale bez blízkého pohledu to nebylo možné potvrdit. Fotografie z Yellowknife Bay ukazuje sedimenty písku a bahna, které vznikly vtékáním řek do jezera v kráteru Gale. 182. marťanský den po přistání došlo k vyvrtání 16 děr a odběru vzorků pro testování chemického složení spektrometrem. Výsledky potvrdily přítomnost organických sloučenin, jílu a dusíkatých sloučenin, které by mohly být ideálním prostředím pro mikrobiální život. Byl na Marsu život? Podle vědců je to možné, ale na finální potvrzení si ještě nějakou chvíli počkáme.

Kolem 753. dne sonda odeslal data naznačující historickou přítomnost hlubších vodních hladin. Tenké vrstvy sedimentů tvořící kamenné útvary v jezeře Gale naznačily, že zde byla po dlouhou dobu hlubší zásobárna tekuté vody.

Vítr, písečné duny a pouště

Kolem 980. marťanského dne sonda objevila pískovcové útvary odpovídající tzv. horninotvornému cyklu, kdy se jezero po milionech let sucha přeměnilo v poušť. Písečné duny (poprvé pozorované na jiné planetě) se před sondou objevily 1192 den a pro vědce znamenaly výzvu. Neustále se měnící a přesouvající duny způsobené větrem bylo třeba bezpečně překonat a zvolit vhodnou cestu. To se nakonec povedlo.

Dalším zajímavým objevem byly kamenné útvary vytvořené obrušováním drobnými částečkami prachu a písku poletujícími ve větru. Podle vědců jsou důkazem, že po dlouhém období vlhkého podnebí přišlo sucho a silný vítr měnil podobu planety.

Curiosity je schopné provádět analýzy díky také části ChemCam, konkrétně silnému laseru a teleskopu. 1 555 den na Marsu narazila Curiosity na důkazy po vyschlém jezeře v podobě zkamenělého bahna. Za pomoci silného laseru (na obrázku můžete vidět červené tečky) došlo k vypálení děr, přičemž analýzou vlnové délky záblesku byli vědci schopní zjistit složení kamene.

Mračna jako na Zemi

Sekvence obrázků ukazující oblohu s mračny byla pořízena navigačními kamerami sondy (NavCam) 1971 dne na planetě. Všechny byly pořízeny v rozmezí 12 minut a zachycují zajímavý mozaikový tvar mraků na obloze.

Chybět nesměla ani selfie, kdy vozítko pravidelně zachycuje obrázky sama sebe. Vedle atraktivity mají ještě další účel – informovat vědce o stavu zařízení. Napjatě sledován je např. stav kovových kol či zakrytí solárních panelů prachem. Selfie vznikají za pomoci zařízení Mars Hand Lens Imager (MAHLI) umístěném na konci robotického ramene sondy a jsou skládány z vícero záběrů. Vzniká tak kvalitní fotografie s vysokým rozlišením. Na fotografii můžete např. vidět, že sonda právě dokončila vrtání do země (šedý prach v dolní části) a spatřit lze zařízení MastCam a ChemCam.

Na první pohled nenápadná panoramatická fotografie vznikla díky zařízení Mastcam a ukazuje 18,4 km dlouhou cestu sondy, kterou urazila za posledních 5 let od přistání v místě nazvaném Bradbury.

Nyní se nachází v místě Vera Rubin Ridge (VRR), dříve nazývaném Hematite Ridge, podle minerálu hematitu, který obsahuje obrovské množství železa, díky čemuž má svou charakteristickou barvu. Zajímavé je, že jedním ze způsobů vzniku hematitu je jeho vysrážení z mořské vody a jedná se tak o další dílek skládanky naznačující přítomnost vody na povrchu planety.

Komentáře

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Holografický smartphone vyjde už letos, rozšířené reality se dočkáme i bez brýlí
Hasbro má ochrannou známku na vůni plastelíny Play–Doh
Proč být digitálním nomádem: když je práce životem a život radostí
Superzemě na obzoru: Sonda Kepler nalezla místo s potenciálem pro vznik života

Hledání nových exoplanet pomocí Keplerova teleskopu se pomalu mění v rutinu. Zvláště když celý proces vyhledávání Google zautomatizoval, a tak se...

Zavřít