Program Artemis je pouhou zastávkou na cestě k naplnění ambicí na Marsu. Vědci se však dlouhé roky snaží vyřešit zásadní otázku – jak učinit rudou planetu obyvatelnou? Hlavní výzvou jsou extrémně nízké teploty, vysoký obsah oxidu uhličitého, nedostatek kapalné vody a velmi řídká atmosféra, která propouští škodlivé UV záření a kosmické záření. Nová studie se zaměřila právě na teploty. Průměrná teplota na Marsu činí minus 55 stupňů Celsia. Během prachových bouří klesá až na zhruba minus 125 stupňů Celsia.

Vědci během let přišli s různými návrhy. Samozřejmě teoretickými a kontroverzními. Navrhovali například roztavení zamrzlých čepic v polárních oblastech nebo vytvoření „umělých sluncí“ pomocí jaderných výbuchů. Tuto myšlenku podporoval i miliardář Elon Musk. Setkala se však s nepochopením a skepsí. Podle odborníků bychom tím totiž neohřáli povrch planety na úroveň potřebnou k existenci kapalné vody.

Umělé aerosoly

Nová práce se zaměřuje na uměle vytvořené aerosoly. Uvolňováním částic do marťanské atmosféry, které interagují s infračerveným zářením, lze podle ní zvyšovat tamní teplotu. Koncept je založen na přirozené schopnosti prachu a aerosolů zachycovat teplo a ohřívat tak povrch.

Vědci přišli na způsob, jak učinit Mars obyvatelným. Zdroj: Pixabay

Odborníci modelovali aerosoly nikoli jako statické částice, ale jako dynamické entity pohybující se marťanskou atmosférou. Tým použil sofistikovaný model k simulaci dvou typů uměle vytvořených aerosolů – grafenových disků a protáhlých nanostruktur z hliníku. Tyto částice o velikosti několika nanometrů absorbují a rozptylují tepelné infračervené záření vyzařované povrchem Marsu, čímž dochází k postupnému oteplování atmosféry.

Naděje pro kolonizaci Marsu

Nepřetržité a stálé uvolňování těchto aerosolů do marťanské atmosféry by mohlo během osmi marsovských let zvýšit tamní povrchovou teplotu z minus 3 stupňů Celsia na 25 stupňů Celsia a do patnácti let by se mohla dostat až na 35 stupňů Celsia. To je dostatečné k udržení kapalné vody na povrchu. Výzkum tak dává naději pro budoucí kolonizaci Marsu.

Navzdory slibným výsledkům ale autoři studie uznávají, že jejich model je stále v raných fázích. Napsali k tomu:

„Tato studie se zabývá pouze některými aspekty otázky, jak by uvolňování infračerveně aktivních částic mohlo ovlivnit klima Marsu: atmosférické procesy jsou ze své podstaty složité a mnoho otevřených otázek zůstává.“

Zdroje: Daily Galaxy, Geophysical Research Letters