Osm týdnů intenzivního tréninku v rozmanitých evropských lokalitách, parabolický let v beztížném stavu, simulace nouzového přistání do oceánu. To vše čeká českého astronauta Aleše Svobodu ve druhé etapě příprav na misi k Mezinárodní vesmírné stanici.
Květnové rozhodnutí vlády České republiky podpořit misi prvního českého astronauta na ISS posunulo celý projekt z roviny pouhého snu do reality. Aleš Svoboda, stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA), nyní začíná druhou ze tří etap své přípravy na budoucí misi do vesmíru.
Astronaut sbírá potřebné znalosti i dovednosti
Zatímco první část výcviku byla podle slov Aleše Svobody obecnější, druhá etapa se zaměřuje přímo na znalosti a dovednosti potřebné pro kosmický let. Program zahrnuje design vesmírných misí, orbitální mechaniku, základy aerodynamiky i principy raketových motorů.
Startujeme další etapu České cesty do vesmíru! @astro_ales Svoboda vás zdraví z Kolína nad Rýnem, kde dnes začíná druhou fázi astronautského výcviku. V následujících týdnech ho čeká parabolický let i trénink na moři.
Sledujte Českou cestu do vesmíru, ať vám žádná zajímavost… pic.twitter.com/BW0kSt8l4d— Česká cesta do vesmíru (@cestadovesmiru) September 2, 2025
Důležitou součástí je detailní seznámení s konstrukcí a systémy Mezinárodní vesmírné stanice. „Každým dnem jsme tak blíže tomu, co astronauta skutečně čeká na oběžné dráze,“ vysvětluje Svoboda komplexnost programu.
Teoretická příprava však není všechno. Ve francouzském Bordeaux čeká astronauty parabolický let, při kterém si osvojí pohyb a práci v beztížném stavu. Představte si letadlo, které prudce stoupá a následně volně padá. Během těchto okamžiků zažijete podmínky podobné těm na oběžné dráze, což už Svoboda zažil např. v průběhu parabolického letu Zero-G.
Když návratový modul přistane do oceánu
V severoněmeckém Rostocku se uskuteční trénink přežití na moři. Simuluje situaci, kdy návratový modul místo pevniny přistane do oceánu. Astronaut musí být připravený na všechny scénáře, včetně těch nejméně pravděpodobných, ale potenciálně nejnebezpečnějších.
„Nejvíc se těším na trénink v beztížném stavu, protože tam se všechno propojí – fyzická zkušenost i to, co jsme se doposud učili jen teoreticky,“ přiznává Svoboda nadšení z praktické části výcviku.
Aleš Svoboda potvrdil redakci inSmart.cz, že do vesmíru by se měl vydat nejdéle do roku 2028. Přesné datum ještě nebylo stanoveno. Foto: Redakce inSmart.cz
Tréninková skupina se oproti první etapě rozrostla z pěti na osm astronautů. Vzniká tím více prostoru pro týmovou spolupráci a sdílení zkušeností, což jsou vlastnosti nezbytné pro úspěšné mise na ISS, kde posádka tráví měsíce v malém prostoru stanice stovky kilometrů nad Zemí.
Inspirace pro celou generaci
Program doplňuje fyzická a kondiční příprava, práce s virtuální realitou pro orientaci uvnitř i vně ISS a také PR výcvik včetně pořizování fotografií a videí z paluby stanice. Moderní astronaut totiž není jen vědec a pilot, ale také ambasador vědy a technologií.
„Příběh Aleše Svobody není jen osobní cestou jednoho pilota k oběžné dráze. Je to inspirace pro celou mladou generaci,“ zdůrazňuje ministr dopravy Martin Kupka, pod jehož resort vesmírné aktivity spadají. Na jaře 2026 pak bude Aleše Svobodu čekat závěrečný blok příprav
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, Česká cesta do vesmíru