Lidstvo má asi miliardu let, aby opustilo Zemi a začalo kolonizovat obyvatelné světy v chladnějších koutech vesmíru. Jinak ho zlikviduje oteplování a za další miliardy let pohltí náš domov umírající Slunce. Naše planeta však může tuto destruktivní událost přežít, přestože již nebude obyvatelná.
Nic netrvá věčně. Svět, v němž žijeme, pomalu umírá. Lidstvo má přibližně jednu miliardu let života. Za tu dobu extrémní jas naší hvězdy (zvýší se asi o desetinu) ukončí veškerý život na Zemi a všechny oceány se vypaří. Pokud do té doby na Zemi nějaký život vůbec bude.
Můžeme být ale rádi, že nezažijeme následující události. Za další pět až šest miliard let se Slunce stane červeným obrem. Jádro hvězdy se podle odborníků scvrkne a vnější extrémně žhavé vrstvy se rozšíří a spolknou naši planetu. I proto vědci a vizionáři v čele s Elonem Muskem chtějí z lidstva udělat multiplanetární druh. První planetou, kterou bude lidstvo kolonizovat, bude v dohledné době Mars.
Z naší planety se za 5 až 6 miliard let stane pustina. Zdroj: Pixabay
Lidstvo může podle vědců přežít jedině tak, že tuto událost přečká v nejchladnějších koutech naší galaxie (Pluto a další trpasličí planety Kuiperova pásu). Ale co naše planeta? Podle nové studie může smrt mateřské hvězdy přežít.
Tým expertů z Kalifornské univerzity v Berkeley odhalil asi 4 000 světelných let vzdálený hvězdný systém, v němž bílého trpaslíka obíhá kamenná planeta podobná Zemi, akorát zhruba dvacetkrát větší, napsal server Gizmodo.
Hledání nového domova
Vědci objevili systém s pomocí efektu zvaného gravitační mikročočka. Bližší a vzdálenější hvězda se dostanou do stejné přímky s pozorovateli na Zemi. Bližší hvězda následně funguje jako obří čočka, když zesílí světlo vzdálenější hvězdy.
Úplně stejně mohou astronomové objevit planety, které kolem hvězdy obíhají. I ony začnou fungovat jako čočky a zesílí světlo hvězdy. Nová studie publikovaná v časopisu Nature Astronomy hovoří o celkem dvou objektech obíhajících bílého trpaslíka.
Do jedné miliardy let Slunce podle vědců vypaří všechnu vodu z oceánů. Zdroj: Pixabay
Jedním z nich je hnědý trpaslík, což je objekt větší než plynný obr, ale menší než hvězda. Druhým je právě zmíněná kamenná planeta podobná Zemi, jež musela přežít pohlcení expandujícími vnějšími vrstvami své mateřské hvězdy.
Že mohou planety přežít smrt své mateřské hvězdy však naznačily podobné objevy už v minulosti. V červnu astronomové například objevili plynnou planetu příliš blízko rudému obrovy k tomu, aby mohla existovat. Přesto existuje.
Všechno je pro něco dobré. Ze Země se stane pustina, ale zamrzlá voda na měsících Jupiteru a Saturnu by mohla roztát. Během fáze červeného trpaslíka naší hvězdy by v těchto světech mohlo lidstvo, pokud by ještě existovalo, najít nový domov, uzavírají vědci.
Zdroje: Gizmodo, Nature Astronomy
