Současné číslo aktivních satelitů – nefunkční obvykle spadnou a neškodně shoří v atmosféře, hlavně ty novější – je kolem 3 000. Velmi rychle se ale zvyšuje.
Množství satelitů roste prudce, hlavně vlivem plánovaných obřích satelitních konstelací typu Starlink Elona Muska, který jich ve výsledku plánuje do nižší oběžné dráhy poslat na desítky tisíc. To představuje problém pro pozorování vesmíru, ale možná ještě horší je riziko srážky; ta by totiž mohla vyvolat řetězovou reakci a deaktivovat velké množství satelitů najednou.
Dalším problémem je vesmírné smetí, pozůstatky prvních desetiletí objevování vesmíru; asi 20 tisíc různých úlomků a zbytků je špatná věc – stačí jedna srážka a satelit bude vychýlen z kurzu nebo klidně zničen.
Představa lidstva o nekonečně velkém vesmíru se sice může ještě ukázat jako pravdivá, ale množství volného vesmíru kolem naší planety je jednoznačně omezené. A je ho méně a méně.
Jeden z vědců na Texaské univerzitě, Moriba Jah, stvořil krásný nástroj jménem AstriaGraph, který v reálném čase ukazuje pozici všech aktivně sledovaných objektů na naší oběžné dráze, jak v malé, tak větší vzdálenosti. Zároveň sleduje, jak blízko sebe jednotlivé objekty plují, a to často velice ryche.
Tak tohle nehrozí ani se satelity, ani jiným smetím – vše shoří neškodně v atmosféře.
Celá řada regionů na světě plánují vlastní satelitní konstelace – USA, Evropa, Rusko, Čína, Velká Británie. Zaměřit by se ale měli také na to, aby jejich satelity bylo vůbec kam posílat.
Zdroj: AstriaGraph via Verge
