Není zcela běžné, aby se teoretický fyzik vyskytoval jinde než v učebnicích, odborných knihách, dokumentech a na univerzitních přednáškách; Stephen Hawking však byl mimořádnou osobností a jako takový pronikl i do populární kultury.
Kromě své odbornosti a brilantní mysli byl totiž Hawking známý rovněž svým – tradičně britským – smyslem pro humor. Mimo to byl sám ztvárněn různými herci a objevil se také v animovaných seriálech, kde navíc běžně daboval sám sebe.
Stephen Hawking po boku „Newtona“ a „Einsteina“. Zdroj: CBS
Mezi bizarnější odkazy na Hawkinga patří například hudební akt „MC Hawking“. Umělec Ken Lawrence si na přelomu tisíciletí vytvořil „MC Hawkinga“, jakousi kombinace teoretického fyzika přeměněného v rappera; písničky samozřejmě parodují hlasový syntezátor, který profesor využívá k mluvení. Názvy písní typu „E=MC Hawking“ nebo „Fuck the Creationists“ či CD největších hitů zvané „A Brief History of Rhyme“ (hra se slovy na Hawkingovu knihu A Brief History of Time – stručná historie času) lze ocenit minimálně za kreativitu.
Podle článku v Los Angeles Times z roku 2010 navíc Hawkingovi samotnému tento projekt lichotil a autorovi odeslal pochvalný e-mail. Přes krutou chorobu a nelehký život Hawking oplýval humorem a vstřícnou osobností. Už jen to dokazuje, jak velkým mužem skutečně byl.
Stephen Hawking v Teorii velkého třesku: zdroj Instagram @bigbangtheory
Od Simpsonových přes Star Trek po Teorii velkého třesku
Star Trek: Nová generace patří k nejslavnějším seriálům, ve kterých se geniální fyzik objevil – byl také tím úplně prvním. V posledním díle 6. série z roku 1993 si Hawking usedne ke stolu s Datem, Einsteinem a Newtonem a zahrají si partičku pokeru. Na rozdíl od Einsteina a Newtona (jejich účast v seriálu by byla poněkud složitá z vícero důvodů, mimo jiné toho, že byli dávno po smrti) však byl Stephen Hawking skutečný.
To, že se objevil zrovna po boku Newtona a Einsteina, kteří oba patřili mezi největší mozky své generace, není náhoda. Za padesát nebo sto let budou lidé velmi obdobně vnímat i profesora Hawkinga.
Objevil se také v dokumentu pojednávajícím o kultovním britském sci-fi sitcomu Červený trpaslík. V tom tvůrci vychválil za jejich chytré využít pseudo-vědeckých nebo skutečných vědeckých teorií a přiznal, že jej seriál bavil.
Ocitl se rovněž legendárním seriálu Simpsonovi, hned ve čtyřech dílech daboval sám sebe. Pravděpodobně nejznámější je jeho cameo v šestnácté epizodě 16. série, kde Bartovi s klidem vysvětluje, že kvůli miniaturní černé díře nemohl Bart vidět Homerova přítele, čímž dokázal, že Homer nezešílel.
Stephen Hawking s Homerem. Zdroj: Fox Entertainment Group
Třikrát se pak Hawking objevil v méně známé Futuramě. Vtipný je zde například jeho diskuze s protagonistou Fryem, který jej označí za vynálezce gravitace. Na to Hawking nakonec nonšalantně odvětí: „Jistě. Proč ne?“
Nejčastěji se však – možná překvapivě – Hawking objevoval v seriálu hraném, a to ve velice oblíbené Teorii velkého třesku. Byl zde sedmkrát, a tak trochu podtrhával fiktivně vědeckou náturu seriálu: však i jedna z hlavních postav, Sheldon Cooper, je teoretickým fyzikem a profesor Hawking patří mezi jeho největší vzory.
Časem se dokonce to, že si Hawking dělal z Sheldona legraci, stalo jedním z opakovaných vtipů v seriálu. Hláška „To je pěkné. Škoda, že je to špatně,“ v reakci na studii Sheldona už dnes patří do zlatého fondu.
Nejde zdaleka o kompletní výčet – Hawking se nenechal svou téměř úplnou paralýzou omezovat a objevil se v maličkých rolích v desítkách různých seriálů či filmů.
Jak řekl sám profesor: „Život by byl tragický, kdyby nebyl zábavný.“
