Automatizace se projevuje i na světových bojištích. Nad Ukrajinou je nebe zahlcené ukrajinskými i ruskými drony a bezpilotní letouny používá i Izrael nad Pásmem Gazy. Někteří experti se však bojí svěřit umělé inteligenci v armádách větší moc. Největší nervozitu vzbuzuje představa jaderných zbraní pod kontrolou AI.
Umělá inteligence nemění jen trh práce, ale i vojenství. Stává se součástí vývoje pokročilých čipů i zbraňových systémů. Odborníci z tohoto odvětví, například Elon Musk, se však obávají přímého nasazení systémů AI na bojištích, automatizace už tam ale je nějakou dobu patrná.
Právě konflikt na Ukrajině ukázal, jak se dnes válčení změnilo. Obránci už například nejsou schopni používat tanky, Rusové totiž mají díky přehlcení vzdušného prostoru drony oči všude. Podobně intenzivně používají tuto technologii i Ukrajinci.
AI navíc pomáhala během prvních měsíců války dešifrovat komunikaci okupantů. Zásadní roli hraje i v oblasti kybernetické bezpečnosti. Obavy z jejího spojení s vojenským sektorem odrážela panika vzniklá dohodou mezi Pentagonem a společností OpenAI.
Tvůrce revolučního jazykového modelu ChatGPT odmítal podporovat spojení AI a zbraňových systémů přímo na bojištích – svou technologii však poskytl pro účely pomoci veteránům trpícím posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD).
Červené tlačítko v rukou AI?
Často se hovoří také o robotických armádách. USA už nějakou dobu testují robotické systémy založené na AI. Nasadit v terénu je budou moci už do roku 2030, napsal s odkazem na prohlášení amerického plukovníka Troye Denomyho list The Sun.
Mediálním prostorem otřásly i zprávy o amerických testech stíhačky řízené AI nebo plánech na zabránění čínské invaze na Tchaj-wan s pomocí obrovské flotily dronů a systémů ovládaných umělou inteligencí, napsal server TechSpot.
Americké ministerstvo obrany však vyloučilo svěření moci rozhodovat o operacích a lidských životech do rukou nejpokročilejší technologie vytvořené člověkem. USA se zavázaly k tomu, že zejména kontrola jaderných zbraní zůstane v lidských rukách.
„Podobné prohlášení bychom uvítali od Číny a Ruské federace,“ prohlásil úředník amerického ministerstva zahraničí pro kontrolu zbrojení Paul Dean. Stejný závazek přijela i Velká Británie a Francie – dvě další jaderné mocnosti.