Je to auto do města i na dálnice, na parádu i na pár praktických záležitosti. Nová generace Toyoty C-HR rozhodně má čím zaujmout a v plug-in variantě slouží i jako solidní ochutnávka elektromobility. Zároveň ale je třeba říci, že několik vlastností auta by vzhledem k jeho ceně mohlo být vyřešených i lépe.

Nabídka hybridních vozů značky Toyota je poměrně pestrá. Specificky plug-in hybridy však jsou pouze tři a tím nejlevnějším je právě model C-HR. Slovo „nejlevnější“ však berte s rezervou, pořád je to automobil, za který výrobce chce skoro milion korun. V testované variantě Executive s pár bonusy ve výbavě pak ještě o dalších 100 tisíc korun navíc.

Svěží a nepřehlédnutelný design

Toyotu C-HR jsem měl k dispozici týden, ale o tom, že mi vizuálně učarovala, jsem měl jasno už na první pohled. V záplavě různých městských crossoverů si tenhle rozhodně nespletete. Mix ostřejších a oblých hran, zkosená záda a výrazná zadní část se světly, ve kterém se při nastartování rozsvítí označení auta je prostě cool. Je mi ale jasné, že můj názor nemusí sdílet zdaleka všichni.

Toyota se ale zároveň třeba oproti první generaci zbavila charakteristické kliky pro otevírání zadních dveří posazeného atypicky v jejich horní části a tentokrát vsadila na obvyklé umístění klik, avšak zapuštěných do dveří. Po odemknutí auta se automaticky vyklopí, případně na ně třeba jako v Tesla Model 3 a Y musíte nejprve ze strany zatlačit. A jakmile se auto rozjede, ozve se docela hlasité bouchnutí ze všech stran, které napovídá, že auto kliky zase schovalo. Aerodynamická výhoda je jasná, ale asi by to šlo zařídit i tišeji.

Kufr vozu s 310 litry by se nedal označit jako velký, ale Toyota C-HR i tak zvládla IKEA zkoušku, kdy jsem díky sklopení zadních sedadel celkem pohodlně odvezl metr a půl vysokou polici. Stejně tak jsem auto na delší cestu obsadil třemi spolujezdci nižšího vzrůstu a i na zadních sedadlech měli dost místa. Ve třech a u lidí s výškou řekněme přes 185 cm by tam ale asi bylo už docela těsno. Zadní okénka jsou navíc poměrně malá a ještě v kombinaci s jejich zatmavením je vzadu docela šero.

Za co se připlácí?

Právě Executive varianta vozu se stará o ještě zajímavější vzhled díky 19palcovým kolům a černému laku střechy. V této variantě navíc dostanete také elektronické nastavení polohy sedadla řidiče, čištění a zvlhčování vzduchu v kabině (Nanoe-X) a také světelné pásky v kabině (pod displejem infotainmentu a na vnější straně předních dveří), u kterých můžete upravovat zabarvení.

Poslední věcí v příplatkové výbavě je automatické zavírání kufru, případně možnost kufr jedním tlačítkem rovnou zavřít a auto zamknout. Taková věc fungovala během testování koncernového sourozence Lexusu LBX skvěle, ale u Toyoty C-HR už tak dobře ne. Tlačítko jen někdy dělalo, co má, jindy na mne jen píplo a nic se nestalo.

Problém je zřejmě v tom, že auto až moc úzkostlivě hlídá polohu klíčů, abyste si je náhodou v autě nezamkli, jenže ty jsem měl pokaždé v kapse. Někdy se kufr prostě zamknout odmítal i po několika stisknutích, takže bylo třeba dveře jen zavřít a auto pak zamknout přes klíček.

Toyotu C-HR můžete mít také v ještě dražších variantách GR-Sport a Tokyo Edition, které vám přidají mimo jiné navíc třeba digitální zpětné zrcátko, lepší sestavu reproduktorů od JBL, head-up displej nebo parkovací asistent Toyota Teammate.

Elektromobil na krátké dojíždění

Ačkoliv můžete mít Toyotu C-HR i jako standardní úsporný hybrid, až teprve plug-in varianta vám otevře možnost ještě výrazněji ušetřit za benzín. Vůz má totiž baterii s kapacitou 13,6 kWh a výrobcem udávaný dojezd až 66 kilometrů v čistě elektrickém režimu (WLTP hodnota). V městském provozu by to dokonce mělo být až 106 kilometrů.

Technicky vzato pokud autem chcete dojíždět do práce kde není nabíječka a kterou máte vzdálenou do 30 – 35 kilometrů, můžete se vozit pouze EV režimem a plnou nádrž paliva (max 43 litrů) si pak schováte jako rezervu pro delší cesty. V takovém případě bude dojezd auta okolo 650 kilometrů, alespoň tedy to ukazoval palubní systém.

Během týdne testování právě díky schopnému hybridnímu systému se mi plnou nádrž nepovedlo spotřebovat, průměrnou spotřebu paliva jsem nedostal přes 3,7 litru na 100 kilometrů. A to jsem většinu cest absolvoval po dálnici. Spotřeba energie činila pak 18 kWh na 100 kilometrů, což je u elektromobilů v létě docela obvyklá hodnota.

Plug-in hybrid: Elektromobil na zkoušku

Typ hybridních plug-in vozů bych označil jako ideální pro ty, kteří o elektromobilitu jeví vážný zájem, ale zároveň mají pořád přílišnou úzkost z toho, že by neměli kde nabíjet (třeba když doma nemohou a veřejná nabíječka je daleko). Síť veřejných nabíječek sice v Česku houstne každým týdnem, ale pokud se na to zkrátka ještě necítíte, pak právě plug-in hybrid může být vhodnou cestou, jak to alespoň vyzkoušet.

Specificky Toyota C-HR bere EV režim jako ten základní a až teprve pokud dojde energie v baterii nebo pokud to prostřednictvím tlačítka nezvolíte sami, nezapojuje vůbec dvoulitrový atmosférický čtyřválcový motor do provozu. Naopak ale dokonce můžete i motoru poručit, ať dobíjí baterii. Vůz je standardně dodáván s e-CVT automatickou převodovkou.

Dohromady auto dosahuje kombinovaného výkonu až 223 koní a vůz se rozhodně dá označit jako svižný a vhodný jak pro klidnou jízdu po městě, tak na dálnici, kde hluk i při zapojení spalovacího motoru není nijak dramaticky výraznější, než při jízdě v EV režimu. S dostatkem energie v akumulátoru můžete samozřejmě vyrazit i na dálnici, jen se připravte, že i pokud pojedete vzorných 130 km/h, budou procenta baterie doslova mizet před očima.

Nabíjení s pár hozenými klacky pod nohy

Jakožto člověk, který se řídí heslem, že uživatelské příručky jsou pro lidi bez fantazie, jsem docela narazil při prvním nabíjení auta na veřejní nabíječce. Auto jsem zaparkoval, vyndal z kufru příslušný kabel, zapojil jej do boxu a autorizoval nabíjení. A nic se nestalo. Box svítil kontrolkou, že je připravený k nabíjení, auto zamklo nabíjecí kabel, ale nabíjení se nespustilo. Co teď?

První instinkt byl zase kabel z nabíjecího portu vyndat a zkusit druhý konektor na boxu, třeba je něco špatně s ním? Jenže kabel už je v momentě autorizace nabíjení zamčený. A následoval další hlavolam: jak kabel v takovém případě zase odemknout? Takže místo odchodu na večeři následovalo nejprve hledání pojistky jak u nabíjecího portu, tak v kabině vozidla, ale nakonec musel napovědět strýček Google, že nabíjecí kabel odemknete opakovaným stisknutím odemykacího tlačítka na klíči. Volbu nenajdete ani v aplikaci, ani v infotainmentu. No napadlo by vás to na první dobrou?

Teď už tedy vím, jak se kabel odemyká a zamyká, tak ještě jak spustit nabíjení. Nápověda se opět ukrývá v onom klíčku. Auto se zkrátka nikdy nenabíjí, pokud je odemčené. Odemčení auta vždy nabíjení přeruší. I když sedíte uvnitř a auto nastartujete, abyste třeba při čekání na doplnění energie mohli klimatizovat nebo jinak prohlížet infotainment, auto prostě musí být pro nabíjení zamčené.

Nabíjení auta je co se výkonu týče pomalé, ale vzhledem k malé kapacitě baterie to vlastně až tolik nevadí. Na DC nabíječky rovnou zapomeňte, z veřejné AC pak dostanete až 7kW výkon, což znamená nabití z 0 na 100 procent za asi 2,5 hodiny, ale z 10 na 90 je to už o hodinu méně. Doma z běžné zásuvky budete pak nabíjet do plné kapacity 6,5 – 8 hodin, což úplně stačí, pokud můžete nabíjet přes noc.

Přehledné ovládání, trochu holá aplikace

Toyota C-HR má hezky velký a přehledný přístrojový štít s možností si nastavit několik vizuálních profilů a ty si pak ještě v jednotlivých zónách upravovat zvolenými indikátory. Zároveň se zde nachází i speciální systémové menu, ve kterém se skrývá i možnost vypnout čtení dopravních značek a tedy i pípání s upozorněním na překročení rychlost. Jen se musíte vyznat v příslušných zkratkách a naučit se těch několik kroků, které je třeba zvolit. A musíte to samozřejmě opakovat po každém startu.

Zde mám srovnání s výše zmíněným lexusem, který tuto volbu dal na daleko viditelnější místo rychlých voleb na obrazovce infotainmentu, což za mne dává i větší smysl. Právě tady se hezky ukázalo, že zatímco Toyota je pomyslný základ, Lexus prémiovka.

Obrazovka infotainmentu je hezky velká s 12,3 palci a přehlednými menu. Pozor ale na to, že v základní variantě tohoto vozu dostanete výrazně menší obrazovku (úhlopříčka 8 palců). Samozřejmostí je podpora bezdrátového zrcadlení telefonu Android Auto či Apple CarPlay a bezdrátové nabíjení. A pod obrazovkou najdete hned několik fyzických tlačítek pro ovládání klimatizace a vyhřívání sedaček.

Co mi trochu vadilo je jednak v základu až příliš hlasité pípání při procházení různých systémových menu a celkově možná až příliš velká „dotěrnost“ systémů sledující pozornost řidiče. Ty byly opět třeba v porovnání s Lexusem LBX daleko přísnější při byť jen krátkém odvrácení zraku od vozovky přede mnou ale několikrát mne auto dokonce i napomenulo, že sedím špatně a není mi vidět do obličeje.

Mobilní aplikace My Toyota obsahuje informace spíše základního typu: stav nabití akumulátoru a nádrže, počet ujetých kilometrů. Dále můžete spravovat profily jednotlivých řidičů, nechat se upozorňovat na pravidelný servis a také se nechat poučit o vašem stylu jízdy. Obecně je tento „koučink“ celkem zajímavý, aplikace mi vždy vypsala údaje o poslední absolvované cestě s poměrem využití elektrické energie a upozornila třeba na místa s příliš silnou akcelerací nebo naopak pochválila za správnou intenzitu brzdění.

Temperamentní, ale zábavná

Týden strávený s Toyotou C-HR se dal rozhodně označit jako příjemný. Vůz je designově zajímavý, jízda v elektrickém i hybridním režimu dynamická a zábavná, a i po praktické stránce mne model C-HR nezklamal. Jen tu jsou zkrátka různé drobnější chybky nebo různé projevy až příliš tvrdohlavých systémů, které zážitek umí sem tam trochu pokazit.

Foto: Redakce inSmart.cz

Vůz vzhledem k ceně okolo milionu korun se určitě nedá označit za dostupný a zároveň musím konstatovat, že plug-in hybridy jsou sice fajn vstupenkou do světa elektromobility, ale za stejnou cenu (nebo i méně) můžete mít i jiné a možná zajímavější běžné hybridy i plně elektrické vozy. Toyota C-HR vám zkrátka musí pořádně padnout do oka, a pak už smysl dává. A pokud chcete ušetřit, výrobce aktuálně poskytuje ještě celkem zajímavé slevy pojící se s výkupem starého vozu, podle aktuálního akčního ceníku se můžete dostat až na 799 tisíc korun u základní varianty s plug-in systémem.

Zdroj: Redakce inSmart.cz, vlastní