Aby mohl být úraz zaměstnance považován za pracovní úraz, musí být splněno několik podmínek. Především musí k úrazu dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.
K poškození zdraví či smrti zaměstnance pak musí dojít nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. V určitých případech tedy lze, aby se za pracovní úraz považoval i úraz, který se stal mimo pracoviště či mimo pracovní dobu.
Pracovní úraz mimo pracovní dobu
„Pokud se úraz zaměstnanci přihodí mimo pracovní dobu, bude nutno mimo jiné posoudit, zda při vzniku úrazu zaměstnanec plnil pracovní úkoly nebo prováděl úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Nelze uzavřít, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, o pracovní úraz se nejedná, nelze však ani uzavřít, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, ale na pracovišti, bude se vždy jednat o pracovní úraz,“ vysvětluje právník Petr Novák, který se pracovními úrazy zabývá.
Nelze tedy definovat, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, o pracovní úraz se nejedná. Pokud se například zaměstnanci stane úraz při převlékání se v šatně zaměstnavatele, o pracovní úraz se jedná, i když k němu došlo před pracovní dobou. „V tomto případě zaměstnanec vykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, připravuje se k výkonu práce, přičemž se jedná o úkon nutný před počátkem práce. O pracovní úraz se v tomto případě jedná,“ komentuje příklad právník.
Další spornou variantou může být situace, když se úraz zaměstnanci stane v obědové či jiné přestávce. Pokud se takovýto úraz stane na pracovišti zaměstnavatele, o pracovní úraz se jednat může, musí se však posoudit každý konkrétní případ. „Pokud zaměstnanec v době přestávky na jídlo a oddech neopustí objekt zaměstnavatele, jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů i úkony obvyklé v době přestávky, například tedy i cesta k místu, kde se zaměstnanec stravuje. Samotné stravování však takovým úkonem není. Pokud se tedy například zaměstnanec opaří vřelou polívkou při obědvání, o pracovní úraz se jednat nebude, pokud by si však vymkl kotník na schodech při cestě do jídelny v objektu zaměstnavatele, bude možno vzniklý úraz považovat za pracovní,“ vysvětluje právník Novák.
Pokud by se však zaměstnanec v práci zdržoval neúčelně dlouho nebo by se do práce po pracovní době vrátil zpět, například pro zapomenutou věc, o pracovní úraz by se pravděpodobně nejednalo. „Zaměstnanec v tomto případě neplní pracovní úkoly ani nevykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud si tedy zaměstnanec zapomene na pracovišti například peněženku a po skončení pracovní doby se do objektu zaměstnavatele pro peněženku vrátí, přičemž si způsobí úraz, nelze tento považovat za pracovní,“ upřesňuje právník.
Pracovní úraz mimo pracoviště
O úrazu, který se stane mimo místo, které má zaměstnanec uvedeno jako místo výkonu práce, nelze automaticky říci, že se nejedná o úraz pracovní. „Za pracovní úraz například nelze považovat úraz, který se zaměstnanci přihodí na cestě do zaměstnání a zpět. U ostatních případů však bude nutné posuzovat každý případ jednotlivě a zkoumat, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly či vykonával úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů,“ radí právník. Jestliže se úraz zaměstnanci stane v již zmíněné polední přestávce, avšak mimo pracoviště, například při cestě do restaurace, o pracovní úraz se nejedná. „V tomto případě se o pracovní úraz jednat nebude. Nejedná se totiž o úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, z této souvislosti je vyňato jak samotné stravování zaměstnance, tak i cesta k stravovacímu zařízení nacházejícím se mimo objekt zaměstnavatele a zpět,“ doplňuje právník Novák.
Rozdílem je však úraz, který se stane sice mimo pracoviště, ale při plnění pracovních úkolů, například při cestě na poštu s firemní korespondencí či při cestě na nákup kancelářských potřeb. „Takovéto úrazy by se považovaly za úrazy pracovní, a to právě z důvodu, že zaměstnanec plní pracovní úkoly,“ říká právník.
Sporným bodem pak často bývá tzv. homeoffice. Nelze striktně říci, že pokud se uraz stane při práci z domova, nejedná se úraz pracovní. Znovu zde záleží na tom, jak k úrazu došlo. „Pokud vykonávaná činnost, při které si zaměstnanec způsobil úraz, souvisela s výkonem práce, o pracovní úraz se jednat bude. Pokud však zaměstnanec bude pracovat z domu, ale během práce si „odskočí umýt okna“ a při této činnosti spadne, pracovní úraz to nebude,“ objasňuje právník Petr Novák.
Další nejasnou situací může být úraz způsobený při návštěvě lékaře, která je v pracovní době. „Vyšetření prováděné na příkaz zaměstnavatele, vyšetření v souvislosti s noční práci a ošetření při první pomoci a zároveň cesta na takové vyšetření jsou považovány za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud se úraz zaměstnanci přihodí například při cestě na pracovnělékařskou prohlídku, bude se jednat o úraz pracovní. Za pracovní úrazy však nelze považovat úrazy, které si zaměstnanec přivodí při vyšetření, jejichž potřeba je dána jen zdravotním stavem zaměstnance obecně, například návštěva zubaře,“ vysvětluje právník.
Často je také diskutován problém, jak postupovat, když se úraz stane na tzv. teambuildingové akci. „Zde především bude záležet, zda byla taková akce organizovaná zaměstnavatelem nebo si teambuilding zařídili zaměstnanci samotní. Dále pak bude nutno zohlednit, zda byla účast zaměstnance na teambuildingu zcela dobrovolná, nebo byla účast povinná. Obecně tak bude platit, že pokud teambuilding pořádá zaměstnavatel a účast zaměstnance na této akci nebude zcela dobrovolná, bude na vzniklý úraz nahlíženo jako na úraz pracovní,“ doplňuje dále právník.
Úraz na pracovní cestě
Posledním sporným specifikem pak může být úraz na pracovní cestě. „Činnost, která je předmětem pracovní cesty je označená za plnění pracovních úkolů. Průběh pracovní cesty je však rozdělen do více úseků, které nejsou pro účely rozlišení, zda se jedná o výkon práce či nikoliv, posuzovány totožně. Například cesta z bydliště zaměstnance k dopravnímu prostředku, kterým má na pracovní cestu vyrazit, se za výkon práce nepovažuje, a proto pokud si zaměstnanec způsobí úraz cestou z domu na vlak, nebude se jednat o pracovní úraz. Pokud však již zaměstnanec cestuje určeným dopravním prostředkem do cíle pracovní cesty a způsobí si úraz, bude tento úraz úrazem pracovním,“ odpovídá právník.
Důležité bude, aby zaměstnanec úraz bezodkladně nahlásil vedoucímu pracovníkovi, například telefonicky. „Vždy je vhodné, pokud si zaměstnanec zajistí kontakty na svědky, kteří byli při vzniku úrazu přítomni,“ uzavírá právník Petr Novák.
