Astronomům pracujícím na mezinárodní observatoři Gemini se podařilo učinit průlomový objev. Detekovali a potvrdili totiž přítomnost černé díry ve vzdálenosti přibližně 1500 světelných let od Země. Jedná se tak o aktuálně nejbližší černou díru naší planetě.
Vědci z observatoře Gemini sídlící na Havajských ostrovech učinili nedávno objev, který posouvá hranice známého vesmíru a těles v něm se nacházejících do poněkud stísněnějších prostor. S tím souvisí také rostoucí počet potenciálních černých děr odhalených v na vesmír poměrně těsné blízkosti planety Země. Tou aktuálně nejbližší z nich, nedávno objevenou skupinou astronomů z Gemini, je těleso s označením Gaia BH1, které by se mělo nacházet zhruba 1500 světelných let od nás. Studii této černé díry skupina výzkumníků publikovala začátkem října v prestižním vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronoical Society.
Donedávna za nejbližší černou díru naší planetě odborná veřejnost považovala objekt s označením V723 lokalizovaný v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Vzdáleností přitom V723 o několik desítek světelných let trumfuje nově studované těleso Gaia BH1. Na začátku letošního roku však bylo prokázáno, že V723 není černou dírou, ale „pouhou“ dvojhvězdou tvořenou rudým obrem a podobrem, mezi kterými dochází k vzájemnému přenosu hmoty. Díky tomu byla soustava hvězd v minulosti pravděpodobně nesprávně klasifikována jako černá díra.
Černé díry se nacházejí k planetě Zemi blíž, než se vědci dosud domnívali. Zdroj: Pixabay
Černá díra Gaia BH1 disponuje velikostí o zhruba desetinásobku našeho Slunce, přičemž obíhá kolem jiné hvězdy, která je slunci podobná. Právě tato centrální hvězda slouží černé díře jako hlavní zdroj energie, a postupně jí tak svou sílu odevzdává, až sama zanikne.
Mise Gaia má kromě černých děr tvořit mapu hvězdné oblohy
K objevu blízké černé díry využili vědci data dostupná ze sondy Gaia, která vesmírem putuje již od roku 2013 a až do roku 2025 by měla podrobně mapovat umístění jednotlivých hvězd na své dráze. Cíle mise Gaia přitom nejsou nijak malé – k jejímu konci by měla družice pomoci zakreslit přesné umístění zhruba jedné miliardy vesmírných těles. Každý vesmírný objekt pak Gaia zakreslí až 70krát v různých bodech v čase, díky čemuž jsou naměřené výsledky vysoce přesné.
Černá díra funguje jako energetický vysavač a nejbližší hvězdy doslova požírá. Zdroj: Pixabay
Znamená objev blízké černé díry hrozbu pro naši planetu?
Přestože informace o černé díře nacházející se téměř na zápraží naší sluneční soustavy může vyznít katastrofálně, vědci jsou přesvědčeni, že existuje celá řada dalších podobných těles a útvarů ještě blíže k Zemi. Důvody k obavám by to však být neměly. K tomu, aby byla naše planeta černými děrami ohrožena, by se musela nacházet v mnohem menší vzdálenosti. Navíc by nejprve docházelo k vlivu pouze minimálnímu, a sice v podobě drobného působení gravitačního pole černé díry na Zemi. To by se projevovalo postupným přitahováním a odpuzováním, takže šance na to, že bychom se v dohledné době stali potravou pro Gaiu BH1 či jinou černou díru v naší blízkosti, jsou skutečně zanedbatelné.
