Vesmír může skončit stejně rychle a nečekaně jako vznikl. Alespoň to tvrdí nová studie z Harvardu. Pokud by došlo k destabilizaci elementární částice, došlo by k uvolnění energetické bubliny, která by vše zničila.
Onou částicí je Higgsův boson, který můžete znát také jako „božskou částici“, byť toto označení není mezi fyziky příliš populární. Ve své studii harvardští vědci přichází s teorií, že případný zánik vesmíru bude velmi rychlým procesem. Spíše, než k postupnému zmenšování, by mohlo dojít k procesu podobnému velkému třesku. Tentokrát však místo vzniku dojde k zániku vesmíru.
Co je to Higgsův boson? Částice je projevem tzv. Higgsova pole a má velký vliv na mikroskopické děje, čímž ovlivňuje vesmír. Zjednodušeně řečeno: právě Higgsův boson je tím, co dává hmotě hmotnost. Existenci elementární částice poprvé předpověděl Peter Higgs na základě výzkumu Philipa Andersona v roce 1964. Existenci částice prokázala úspěšná měření v urychlovačích CERNu v letech 2012 a 2013.
K zániku může dojít kdykoliv, nic mu však zatím nenasvědčuje
Podle vědců není třeba panikařit. Konec vesmíru, a tím pádem i naší planety, předpovídají až za dlouhých 10^139 let. Jak k podobnému číslu vědci došli? Na základě odhadovaných rozměrů vesmíru a rychlosti případné destrukce. Není však ani vyloučeno, že proces již odstrtoval. Podle profesorky Ruth Gregory z univerzity v Durhamu by mohla být iniciátorem oné nestability vedoucí k zániku hmotná černá díra.
Scénářů konce vesmíru je více. Jednou z nich je tzv. velký křach, který počítá se zastavením rozpínání a zánikem hmoty v singularitě. Nový výzkum se však přiklání spíše k okamžitému zániku způsobeném nestabilitou Higgsova bosonu. Vlna energie ničící celý vesmír je myšlenkou, jíž připouštěl už Stephen Hawking.
„Ukazuje se, že jsme na hranici stabilního a nestabilního vesmíru,“ zmínil Joseph Lykken z Fermi National Accelerator Laboratory. „Náš vesmír může trvat věky, ale také velmi rychle a nečekaně zaniknout.“
