Představte si náhlý výpadek elektřiny ve vašem městě. Nefunguje GPS, vypadává internet a elektronika dělá psí kusy. Až s odstupem času zjistíte, že za vším stojí sluneční bouře. Ne, není to sci-fi. SpaceX v roce 2022 takto přišla o 38 satelitů Starlink. Naštěstí vědci vyvinuli systém včasného varování.
Většina lidí pojem „vesmírné počasí“ vlastně nezná a když už tuší, představí si líbivé polární záře. Za tímto úchvatným přírodním divadlem se ale skrývá mnohem složitější jev. Jsou to geomagnetické bouře, které vznikají při střetu nabitých částic ze Slunce s magnetickým polem Země. Tyto částice pak mohou způsobit vážné problémy naší technické infrastruktuře.
„Po desetiletích výzkumu jsme konečně schopni tyto jevy předpovídat,“ říká Yuri Shprits. Pracuje v Německém výzkumném centru pro geovědy v Postupimi. Jeho tým vyvinul v rámci projektu PAGER speciální algoritmus, který spojuje data z teleskopů a satelitů do jediného systému včasného varování.
Satelitů jsou na oběžné dráze kolem 10 000. Číslo rapidně roste i díky sítím typu Starlink, které jich provozují tisíce. Foto: Se souhlasem SpaceX
Předpověď vesmírného počasí funguje podobně jako ta pozemská. „Výpočet nám zabere hodinu nebo dvě,“ vysvětluje Shprits. Samotná hmota z erupce dorazí k Zemi až za dva dny. To dává operátorům satelitů i správcům pozemní infrastruktury dostatek času na přípravu.
Historie nám ukazuje, že příprava je klíčová. Geomagnetická bouře v roce 1989 způsobila v kanadském Québecu devítihodinový blackout. O dvacet let později ztratila firma Intelsat kontrolu nad satelitem Galaxy 15. „Nekontrolovaně driftující satelit ohrožoval další družice,“ popisuje Shprits. Škody v takových případech mohou přesáhnout miliardy eur.
Vesmírný PAGER včas upozorní na hrozící hrozby
Systém PAGER je navržený pro snadné použití. Funguje jako jednoduchý semafor pro operátory. Zelená znamená bezpečný provoz. Při žluté je třeba zvýšená opatrnost. Červená signalizuje nutnost okamžitého jednání – satelity se musí přepnout do ochranného režimu.
Výkonné počítače v Německu provádějí výpočty nepřetržitě. „Nejnáročnější kalkulace děláme v noci, abychom systém nepřetížili,“ vysvětluje Shprits. Předpovědi pracují s pravděpodobností podobně jako u běžného počasí. Když systém hlásí 80% šanci na nepříznivé podmínky ve vesmíru, je čas na preventivní opatření.
Vědci vyhodnocují sanda z dalších sond a projektů tak, aby dali provozovatelům satelitů všasné varování před riziky. Pomohou k tomu např. i data ze sondy Parker, která nedávno proletěla nejblíže Slunci v historii. Foto: Freepik AI
Budoucnost přinese další vylepšení. Evropská vesmírná agentura (ESA) plánuje vypuštění nových monitorovacích satelitů. Na všech komerčních satelitech by mohly být radiační detektory. „Získáme tak mnohem lepší přehled o dění ve vesmíru,“ říká Shprits. Jeho tým už má připravené nástroje na zpracování těchto nových dat.
Vesmírné počasí se postupně mění z neznámé hrozby v předvídatelný jev. A umíme se proti němu v určité míře i bránit. Pro naši společnost, závislou na složitých technologiích, je to zásadní pokrok.
