Vědci se neustále snaží pracovat na spolehlivějších modelech předpovídání počasí. Aktuálně pracují s myšlenkou přelétávat nad tzv. atmosférickými řekami, a díky jejich monitoringu pak zpřesnit meteorologické odhady.
Co jsou atmosférické řeky
Pobřeží zejména Severní Ameriky jsou téměř odnepaměti bombardovány směsicí bouří, hurikánů a dalších extrémů tamějšího počasí. Řadu těchto meteorologických jevů lze přisuzovat změnám tlaku v atmosféře, jsou však i takové, které má na svědomí spíše vzdušná vlhkost a koncentrace vodních par než přímo tlakové rozdíly. Těmto jevům se říká atmosférické řeky.
Koncentrací vodní páry mohou vznikat obrovské a mohutné atmosférické řeky. Zdroj: Unsplash
Zjednodušeně jde o podlouhlé útvary v atmosféře, které se vyznačují právě vysokým množstvím vodní páry. Vznikají zpravidla v tropických oblastech, přičemž díky proudění vzduchu získávají skutečně tvar jakési řeky o šířce desítek až stovek kilometrů, která se klikatí oblohou na vzdálenosti až tisíců kilometrů. Ty největší atmosférické řeky pak dokáží pojmout větší kvantum vody, než se nachází například v celé Amazonce.
Vliv vzdušných par na klima
Je logické, že takové objemy vody poměrně značně řídí počasí v oblastech, ve kterých k fenoménu atmosférických řek dochází. Podle statistik se tyto meteorologické jevy vyskytují zhruba na 10 % povrchu planety. Významným způsobem však ovlivňují podnebí celé planety, jelikož se v atmosférických řekách nachází odhadem až 90 % veškeré páry, která je vzdušnými proudy přenášena od severu k jihu. Je tedy zjevné, že lepší pochopení těchto jevů by mohlo přinést nové poznatky na pole meteorologie či klimatologie.
Studium atmosférických řek napomáhá pochopení výkyvů počasí
Navzdory své obrovské kapacitě se atmosférické řeky nejčastěji vyprší na západním pobřeží Spojených států amerických, kde také mají největší přímý dopad na člověka. Z tohoto důvodu se tedy tato oblaka vodní páry staly předmětem studií nejrůznějších organizací nejen na půdě USA.
I takto může vypadat předpověď počasí s využitím nových poznatků. Zdroj: Se souhlasem CW3E
Intenzivnější výzkum v této oblasti začal zhruba v roce 2013, kdy v Kalifornii vzniklo středisko Center for Western Weather and Water Extremes (CW3E), věnující se studiu nepříznivých dopadů počasí právě na západní pobřeží. Vědci z tohoto institutu později veřejnosti představili i první meteorologický model vycházející právě z monitoringu atmosférických řek. V roce 2023 pak publikovali také doprovodnou studii, která tyto fenomény lépe mapuje.
Jak monitorovat atmosférické řeky? Pomoci mohou například meteorologické balony či speciální sondy
Tým kalifornských vědců pro svůj průzkum využívá kombinaci oceánských bójí, meteorologických balónů a monitorovacích letadel. Z těch jsou do vzduchu vypouštěny tzv. dropsondy, které během svého pádu z letadla do moře shromažďují potřebná data.
Americkému institutu CW3E pomáhají k monitorování atmosférických řek speciální meteorologická letadla. Zdroj: Se souhlasem CW3E
Spojí-li se tak údaje o atmosférických řekách z různých zdrojů, mohou výstupní informace výrazně pomoci v předpovídání počasí do takové míry, kterou současné modely dosud neumožňovaly. Meteorologové se totiž do velké míry spoléhají zejména na družicový systém na oběžné dráze Země, který však není mnohdy schopen nahlížet přes vyšší vrstvy mračen či bouřkové mraky. Výzkum z institutu CW3E tak může pomoci nejen ke zpřesnění těchto předpovědí, ale také k lepšímu pochopení fungování světového klimatu, příp. pak k poskytnutí dalších důkazů o vývoji a kulminaci globálního oteplování.
