Život ve vesmíru vůbec nemusí být zelený, ale spíše purpurový. Měli bychom tedy hledat spíše fialově zbarvené planety, navrhuje americká studie.
Většina výzkumů se zabývá tím, jaké chemické prvky bychom měli na cizích planetách hledat, abychom mohli potvrdit, že na nich může být život. Americká studie se rozhodla pro rozdílný přístup. Pokud si představíte mimozemský život podobný tomu našemu, zřejmě se vám jako první vybaví rozlehlé oceány a lesy. V tom případě budete za vodítko pro hledání života ve vesmíru brát modrou a zelenou barvu.
Naše planeta ale ve svých počátcích také vypadala jinak. Tehdy byla domovem pouze primitivních jednobuněčných organismů.
Život tam venku bychom si neměli vizualizovat barvami Země. Podle nové studie ho může označovat spíše barva purpurová, a to díky specifické bakterii rozšířené i na Zemi v jejích počátcích, píše server ScienceAlert.
„Purpurově zbarvené bakterie mohou přežívat a prosperovat v různých podmínkách,“ vysvětlila Lígia Fonseca Coelhová, spoluautorka výzkumu publikovaného v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters a vědkyně z Institutu Carla Sagana na Cornellově univerzitě.
Purpurová jako nová zelená
Právě díky tomu se stávají hlavními uchazeči o vytvoření života v cizích světech. Vědci na základě počítačového výzkumu těchto fialových bakterií vytvořili detekovatelné biologické stopy a z nich soubor dat pro příští výzkumy.
Ten budou využívat budoucí teleskopy k vyhledávání mimozemského života. „Purpurová je nová zelená,“ prohlásila Lisa Kalteneggerová, ředitelka Institutu Carla Sagana, podle níž se další výzkum bez této databáze neobejde.
„Potřebujeme vytvořit databázi známek života, abychom se ujistili, že ho naše teleskopy nepřehlédnou, pokud by nevypadal jako to, s čím se každý den setkáváme kolem nás,“ napsala na univerzitním webu Kalteneggerová.
Server IFLScience upřesnil, že tzv. proteobakterie, mezi které patří i purpová bakterie, ve skutečnosti zahrnují celou škálu barev – od žluté, oranžové až po hnědou a červenou. Podle vědců by se jim mělo dařit spíše na chladných planetách obletujících červené trpaslíky.
S cílem identifikovat bakterie prosperující v prostředí s nízkým obsahem kyslíku se odborníci vydali na lov organismů žijících právě v takových podmínkách, ale stále na naší planetě. Mezi tato místa patří například hlubokomořské hydrotermální průduchy nebo bažiny.