Také jste jaké dítě snili, že jednou přistanete na Jupiteru? Realita je bohužel taková, že je to nemožné. Plynný obr naší sluneční soustavy pevný povrch nemá. A když se rozhodnete jít hlouběji, začnou se dít divné věci. Jupiter je planeta, která popírá naše pozemské představy o tom, jak by měla vypadat. A i přesto, že nemá pevný povrch, slouží Zemi jako ochranný štít, bez kterého by byla v daleko větším nebezpečí.
Jupiter je skutečný vesmírný gigant. Kdybyste vzali všechny ostatní planety sluneční soustavy a dali je na váhu, Jupiter by byl 2,5× těžší. Do jeho nitra by se vešlo hned 1 321 planet o velikosti Země. A to není všechno.
Zatímco na Zemi považujeme hurikán páté kategorie za extrémně silný, na Jupiteru by to byl jen lehký vánek. Tamní větry dosahují rychlosti přes 640 km/h. To je třikrát více než nejsilnější pozemské hurikány. Každý den tam zuří bouře, které by na Zemi způsobily apokalypsu. Co se ale skrývá pod pomyslným povrchem tohoto obra? Po devíti letech, kdy kolem Jupiteru krouží sonda Juno, toho o Jupiteru víme mnohem více než dříve. A brzy budeme vědět ještě více díky misi Europa Clipper.
Když se vydáte na cestu do hlubin Jupiteru, čeká vás doslova jízda na horské dráze. Nejdříve projdete vrstvami plynů, zde hlavně vodíku a helia. Čím hlouběji sestupujete, tím větší tlak v daném místě působí. Je to jako při ponoru do oceánu, jen vás místo vody obklopuje stlačený plyn.
Největší oceán ve sluneční soustavě není z vody
V hloubce asi 1600 kilometrů nastává první velká změna. Tlak je už tak obrovský, že mění strukturu vodíku. Plyn se tu vlivem tlaku chová jako kapalina. Vzniká tak největší „oceán“ ve sluneční soustavě.
Pokračujme ještě hlouběji. Ve vzdálenosti 32 000 kilometrů pod vrchní vrstvou atmosféry se děje něco zvláštního. Vodík se tu mění na tzv. kovový vodík. Jak je to možné, když o kov přeci vůbec nejde? Je to tak zvláštní forma hmoty, že ji vědci dokázali v laboratoři vyrobit teprve nedávno. Atomy vodíku jsou tu stlačené tak silně, že jejich elektrony se mohou volně pohybovat – proto se chová jako kov.
A co najdeme v samotném jádru? To je otázka, která trápí i přední světové vědce. Podle současných teorií tam není nic pevného, jak bychom čekali. Spíš je to žhavá směs tekutých kovů. Teplota tu dosahuje 20 000 stupňů Celsia – to je třikrát více než na povrchu Slunce. A co tlak? Ten odpovídá váze sta milionů zemských atmosfér.
Jupiter je vzdáleným ochráncem Země
I když je Jupiter pro život jak ho známe naprosto nevhodný, lidstvo a organismy na Zemi mu možná vděčí za svou existenci. Funguje totiž jako kosmický štít. Jeho mohutná gravitace už miliardy let ovlivňuje dráhy asteroidů a komet.
Jupiter zachytává nebo odklání nebezpečná vesmírná tělesa, která by mohla mířit k Zemi. Bez této ochrany by některé z nich mohly narazit do naší planety. A jak nám připomíná osud dinosaurů – takový náraz by mohl znamenat konec života, jak ho známe.
Najdeme život na měsíci Europa?
Zatímco samotný Jupiter je pro život nevhodný, jeden z jeho měsíců v sobě skrývá velké tajemství. Jmenuje se Europa a pod jeho ledovou krustou se nachází obrovský oceán kapalné vody. NASA k němu 14. října 2024 úspěšně vyslala sondu Europa Clipper. Start rakety i vypuštění sondy proběhlo úspěšně. Pokud vše půjde jak má, dorazí sonda k Jupiteru v dubnu roku 2030.
Během 50 blízkých průletů kolem tohoto zmrzlého měsíce bude sonda zkoumat jeho podpovrchový oceán. Mohlo by se v něm skrývat něco živého? To je otázka, na kterou ještě dlouho nebudeme znát odpověď. Prvních informací se dočkáme až v roce 2030, kdy sonda dorazí ke svému vzdálenému cíli. A ani pak si nebudeme 100% jistí, neboť NASA sondu nechá narazit do Jupitera či některého z měsíců. V případě Europy se totiž vědci bojí kontaminace.
I po devíti letech, kdy kolem Jupiteru krouží sonda Juno, zůstává planeta plná tajemství. Je to svět tak odlišný od naší Země, že si ho těžko dokážeme představit. Svět bez pevné půdy pod nohama. Svět věčných bouří a extrémních podmínek. A přesto je to svět, který možná hraje klíčovou roli v příběhu života na Zemi.