Před nedávnem jsme vám přiblížili život digitálních nomádů. V další části se podíváme na to, jak si vlastně kočovníci světa internetu žijí a jaké nástrahy na ně při cestování čekají. Není jich totiž málo. Nevěříte? Uvěříte.
„Noch einmal Bier bitte! Danke schön.“ Digitální nomádi to nemají jednoduché a jazyková bariéra zdaleka není tím jediným problémem. Technologie svým způsobem osvobozuje – umožňuje některá zaměstnání dělat skutečně odkudkoliv, kde lze chytit internet a kam jde zapojit laptop.
Jenže když se na svět pohlíží růžovými brýlemi, snadno se dají přehlédnout trable, které život na cestách přináší.
Tentokrát se zaměříme na „globální“ digitální nomády – tedy ty odvážlivce, kteří již prakticky nemají trvalé bydliště a skutečně cestují z města do města a ze země do země. Právě ti se totiž dávným kočovníkům podobají nejvíce.
1. Samota
Asi nejpřekvapivějším problémem pro digitální nomády všech druhů je samota. Na cestách světem se člověk seznámí s obrovskou spoustou lidí, pokud má zájem, to problém není; je však téměř nemožné vytvořit si hlubší přátelství. Jak? Na jednom místě setrváte dny, maximálně tak týdny.
Práce z domova je často pro dnešní pracovníky problematické právě kvůli pocitům sociální ostrakizace, odloučení, samoty. Digitální nomádi to však v tomto ohledu o mnoho lepší nemají: život po motelech, Airbnb, barech a kavárnách má svá lákadla, ale hlubším vztahům zkrátka nenahrává. Obdobně jako možná jazyková bariéra, která se sice dnes již překonává o mnoho lépe, ale pořád zůstává problematická. Nikoliv však nepřekonatelná.
Problémem je i partnerské soužití. To je možné jen v případě, že oba dva touží po neustálém cestování a pracují způsobem, který jim to umožňuje; i tak je to však nerealistický životní styl např. pro početí a výchovu dětí. I proto do budoucna zůstane digitální nomádství výsadou mladých, svobodných lidí, které doma nic nedrží a kteří chtějí poznat svět.
S tím souvisí i další problém, který potkává jak zaměstnance pracující z domova, tak digitální nomády: najít rovnováhu mezi životem osobním a životem pracovním, který postupem času splývá stále více a více.
E-maily chodí prakticky neustále, pracujete z různých časových zón s lidmi z celého světa. Vždy je co vyřizovat, na čem pracovat, co dělat.
Jenže na co cestovat, když si místa, na kterých setrváváte, ani neužijete?
U nikoho není důležitější si říci: „Tak, teď zavřu noťas a půjde si prohlédnout město.“ Workoholismus je dnes stále běžnější a digitální nomádi jsou jím ohroženi velice silně.
2. Úředničina
Papírování, papírování, papírování. Ať už pracujete jako běžný zaměstnanec, jste na volné noze, živnostník nebo digitální nomád, nevyhnete se neustálému otravnému papírování. Pokud cestujete a živíte se sami na sebe, máte to však o něco jednoduší – zaměstnáváte se sami a mnohé státní regulace se vás netýkají. Pokud jste však zaměstnancem firmy a „pouze“ máte tu možnost pracovat odkudkoliv, připravte se na řešení logistických potíží.
Nejen vy, ale i váš zaměstnavatel. Daňové zákony a omezení pro zahraniční práci jsou celosvětově rozšířené a velice odlišné. Jejich nastudování, pokud nedisponujete místním jazykem, opět věci jen stěžuje.
Další věc, na kterou si je nutné dát pozor, jsou doklady, primárně u mimoevropského cestování. Kam potřebujete vízum? Jak je to s daněmi, pokud zrovna pracuji někde v horách Nepálu? A potřebuji v této zemi pracovní povolení, přestože pracují vzdáleně pro firmu v jiné zemi?
Není jednoduché si v tomto udržet přehled a mít hlavu nad vodou, ale je to nutné. Jinak mohou digitální nomády čekat velké potíže.
A pozor – věci jako nutnost pobytu v nemocnici nebo krádeže, to je opět významný (často i finanční) problém, obzvláště s jazykovou bariérou. A nedej bože, aby se vám porouchal notebook…
3. Nestabilita
Asi nejsnáze uhodnutelným problémem je celková nejistota, nestabilita a celkové výkyvy v možnosti pracovat.
Nestabilní WiFi? Běžné obzvláště v méně rozvinutých zemích. Výpadky elektřiny nebo internetu na několik hodin? Rovněž časté. Málo míst, kde se vůbec dá dostat k WiFi zadarmo nebo alespoň k nějaké? Třeba na Novém Zélandu častý problém.
Problematické je to i při komunikaci, kdy prostě nevíte, kde za týden, za dva budete. Pro vaše blízké to není snadné pochopit a vrací nás to oklikou k bodu číslo jedna – k tomu nepříjemnému pocitu osamělosti.
Různé časové zóny – někdo vás nahání v tvrdí práci v osm večer, ale pro ně je brzké ráno – s tím významně souvisí.
Co se týče nestability, logistické problémy typu „kde si vyprat oblečení“ nebo „zrušili mi let a já musím být za několik hodin jinde“ ani nezmiňuji, ale ty jsou v životě digitálního nomáda rovněž standardem.
Digitální nomádi nemají jen pozitiva, typická představa, že jen „cestují, sedí v kavárních a baví se“ tak úplně nesedí, mnozí pracují i přes deset hodin denně a až pak si vezmou pár dní volna, kdy si vůbec prohlédnou město, ve kterém momentálně pobývají. Překážek mají v životě o mnoho více, než jsme zde vypsali, ale právě tyto tři patří mezi ty základní a v mnohém jsou i ty nejhorší.
Ale nebojte, na pozitiva nezapomínáme a na výsady potulného života se podíváme zase příště.