Ztracené světy: NASA odsouhlasila 2 mise na Venuši

Mohla mít Venuše oceány, a dokonce podporovat život? Právě to plánuje NASA zjistit ve 2 nových misích, které právě schválila.

V rámci programu Discovery se NASA opět vrátí na Venuši. Americká kosmická agentura většinu pozornosti věnovala Marsu, s obnovením zájmu o objevování vesmíru se však pozornost upřela i na planetu, která vědce zajímá, ale zkrátka na ní nebylo dost peněz: Venuši.

Venuše je v mnohém fascinující planeta. Na jejím povrchy panují skutečně extrémní podmínky, neboť její atmosféra je nebývale hustá, tvořená primárně oxidem uhličitým. Přesto však je ze všech planet ve Sluneční soustavě Zemi nejpodobnější, často bývá označována za „sesterskou planetu“ Země: Je menší jen o pár stovek kilometrů a má 85 % její hmotnosti.

Obrázek: Ztracené světy: NASA odsouhlasila 2 mise na Venuši

Planety – sestry, byť život existuje jen na jedné z nich. Nápověda: Ta vlevo to není. Zdroj: NASA/Apollo 17 crew

Žhavá sestra Země

Vědci tuší, že Venuše dříve mohla mít tekuté oceány, a dokonce klima podobné Zemi; zkrátka, mohla být první obyvatelnou planetou v naší soustavě. Jistí si však nejsou – na to je potřeba daleko více výzkumu.

Dvě nové mise na Venuši mají být hotové a vystartovat směrem ke žhavé planetě mezi lety 2028 a 2030.

První misí je Davinci+. Jejím cílem je zjistit přesné složení atmosféry Venuše a porozumět tomu, jak vznikla a jak se vyvíjela – a potvrdit či vyvrátit, zda planeta kdy měla tekuté oceány. Zařízení vypuštěné ze sondy na oběžné dráze pronikne hluboko do husté a drtivé atmosféry Venuše.

Dále se také zaměří na to, jak skleníkové plyny vytvořily z Venuše „pekelnou planetu“, která připomene tlakový hrnec – nebo lidově papiňák. To nám může pomoci porozumět, jak skleníkové plyny ovlivňují atmosféru Země a jak zabránit stejnému konci naší Planety.

Zdroj: NASA

Ačkoli NASA podnikne podobnou misi poprvé od roku 1978, jiné kosmické agentury včetně NASA se mezitím k Venuši vypravily.

Latinská pravda

Mise Veritas se oproti tomu zaměří na geologii planety, současný stav a historii jejího povrchu, a zjistí, proč se vyvíjela tak odlišně od Země. Pomocí speciálního radaru a citlivých nástrojů se pokusí z oběžné dráhy horké planety vytvořit 3D rekonstrukci topografie, která napoví, zda Venuše má aktivní vulkanickou činnost a pohyb tektonických vrstev (zjednodušeně – zemětřesení).

Část současných teorií napovídá, že nemá, přičemž povrch planety má být relativně mladý, tudíž půjde o nadmíru zajímavou výzkum, který dále napoví také podrobnosti o vzniku Sluneční soustavy.

Dále se Veritas zaměří na infračervené záření Venuše, které pomůže zjistit typy hornin nacházející se na povrchu Venuše a zda aktivní sopky (pokud se na povrchu nachází) chrlí to atmosféry vodní páry.

Tak, jak venuši v pravých barvách pozorují dalekohledy. Vidět jsou jen svrchní mračna. Data jsou ze sondy Mariner 10. Zdroj: NASA a Ricardo Nunes

Vědci u obou misí očekávají pomoc od dalších složek NASA a přidružených kosmických agentur, včetně dlouho chystaného Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. „Je neuvěřitelné, jak málo toho o Venuši víme,“ řekl k tomu Tom Wagner, vědec NASA v rámci programu Discovery.