10 měsíců místo 8 dnů ve vesmíru. NASA opět prodloužila pobyt posádky Starlineru uvíznuté na ISS

Dvojice amerických astronautů Butch Wilmore a Suni Williamsová měla strávit ve vesmíru jen 8 dní. Nakonec ale bude na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) deset měsíců. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) podle médií oznámil, že kosmonauti se vrátí na Zemi až na přelomu března a dubna příštího roku. Jejich návrat byl původně poprvé odložen z července na únor.

Měli být ve vesmíru deset dní, nakonec tam zůstanou deset měsíců. Agentura NASA byla opět nucena odložit návrat posádky kosmické lodi Starliner. Společnost SpaceX, jejíž raketa Crew Dragon měla startovat ke stanici v únoru, a která měla astronauty z ISS vyzvednout, potřebuje více času na přípravu modulu.

Obrázek: 10 měsíců místo 8 dnů ve vesmíru. NASA opět prodloužila pobyt posádky Starlineru uvíznuté na ISS

Butch Wilmore a Suni Williamsová. Zdroj. Se svolením NASA/Robert Markowitz

Astronauti vzlétli ke stanici 5. června v kosmické lodi Starliner od společnosti Boeing. Když se modul blížil k ISS, zaznamenal závadu u naváděcích trysek a únik paliva. To vedlo NASA a Boeing k pečlivým a zdlouhavým analýzám problému a Wilmore s Williamsovou zůstali na stanici uvězněni, i když NASA tohle označení vzniklé situace odmítala s tím, že se kdykoli mohou ve Starlineru vrátit na Zemi.

Nejdelší pobyt ve vesmíru

NASA se nemohla shodnout s Boeingem na závažnosti situace. Výrobce letadel ji bagatelizoval a vesmírná agentura naopak nepovažovala Starliner za dostatečně bezpečný pro návrat na Zemi s posádkou. Modul nakonec přistál v areálu raketové střelnice White Sands Missile Range v Novém Mexiku bez posádky, přičemž během sestupu atmosférou opět došlo k výpadku některých navigačních trysek.

Při návratu na Zemi měl Starliner další technické problémy. Zdroj: Se svolením NASA

Přestože je deset měsíců na palubě ISS opravdu dlouhá doba (zvláště oproti deseti dnům), server Space připomíná, že jiní astronauti tam zůstali mnohem déle. Scott Kelly strávil na palubě stanice 340 dní (2015 až 2016) v rámci roční studie dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. A nedávno se stal kosmonaut Frank Rubio prvním Američanem, který strávil ve vesmíru více než 365 dní na jeden zátah. Tento rekord byl ale nedobrovolný. Kosmická loď Sojuz MS-22 tehdy zaznamenala únik chladiva z chladícího systému.

Rubio poskytl živě z ISS rozhovor, v němž upřímně přiznal, že kdyby o svém zdlouhavém pobytu na ISS věděl, raději by zůstal doma. Strávit rok ve stísněném prostoru stanice totiž nemusí být leckomu příjemné. Ani profesionálnímu astronautovi.

Zdroje: Space