Třetí mezihvězdný objekt 3I/ATLAS právě prolétá Sluneční soustavou a vědci díky němu získávají nové poznatky o původu komet i vzniku života. Podle nové studie pocházejí tato tělesa nejčastěji z mladých hvězdných systémů ve spirálních ramenech Mléčné dráhy.

Když v roce 2017 proletěl kolem Slunce objekt 1I/ʻOumuamua, celý svět v úžasu sledoval, jak vědci postupně odhalují jeho původ. Nedlouho poté se v naší Sluneční soustavě objevil další mezihvězdný poutník – 2I/Borisov, a vědci si rázem uvědomili, že náš systém není až tak izolovaný od kosmických těles z jiných soustav, jak se mohlo původně zdát.

Od té doby astronomové pátrají po dalších podobných „návštěvnících“ a snaží se pochopit, odkud přicházejí. Letos objevený objekt 3I/ATLAS, třetí detekovaný mezihvězdný objekt prolétající Sluneční soustavou, přinesl odborníkům další prostor k bádání, ale rovněž i řadu nezodpovězených otázek. Přestože se experti vesměs shodují na tom, že nás průlet 3I/ATLAS ve vzdálenosti zhruba 270 milionů kilometrů od Země nijak neohrozí, představuje jejich výzkum nové výzvy.

Hledání kolébky mezihvězdných komet

Studie nedávno publikovaná v časopise The Astrophysical Journal (a dostupná skrze portál arxiv.org) by mohla vědcům sloužit jako vodítko k oblastem, odkud tyto mezihvězdné komety s největší pravděpodobností pocházejí.  Autoři práce analyzovali dynamiku hvězd v okolí Sluneční soustavy a vytvořili mapu pravděpodobných zdrojů mezihvězdných komet.

Výsledky ukazují, že nejvíce těchto těles pochází z oblastí bohatých na mladé hvězdy – zejména ze spirálních ramen Mléčné dráhy, kde dochází k intenzivní tvorbě nových planetárních systémů. Ze simulací dále vyplývá, že komety bývají ze svých mateřských soustav vypuzeny během gravitačních interakcí s obřími planetami. Jakmile se dostanou na únikovou dráhu, putují miliony let mezihvězdným prostorem, dokud náhodně nevstoupí do jiných systémů – například Sluneční soustavy.

Co nám může studium těchto těles přinést

Mezihvězdné komety fungují jako jakési časové kapsle. Mohou obsahovat organické molekuly, vodu a další látky, které hrály roli při vzniku života. Studium jejich složení nám pomůže pochopit, zda jsou stavební kameny života běžné v celé galaxii, nebo unikátní pro Zemi. Navíc jde i o technologickou výzvu: mise, které by dokázaly tato tělesa zachytit a analyzovat, jsou zatím ve fázi konceptů. NASA i ESA však na svých projektech aktivně pracují.

🚨 The Age of This Object Will Break Your Brain

What if I told you something drifting through our Solar System right now is so old… it might have formed when the Milky Way itself was just waking up?

3I/ATLAS — yes, the same interstellar visitor we’ve been tracking — just… pic.twitter.com/tz5k7uWOtR

— Astronomy Vibes (@AstronomyVibes) November 29, 2025

Samotný objev 3I/ATLAS je pak zásadní, protože potvrzuje, že mezihvězdné komety nejsou raritou, ale běžným jevem. Astronomové odhadují, že v příštích desetiletích takto detekujeme desítky až stovky podobných vesmírných poutníků. Díky teleskopům nové generace, jako je Vera Rubin Observatory, bude možné sledovat jejich dráhy včas a připravit mise k jejich studiu. Každý nový objev nás přibližuje k odpovědi na otázku: Jsme jako životní formy v galaxii výjimkou, nebo pravidlem?

Zdroje: 1, 2, 3

Úvodní foto: Freepik