Vesmírný dalekohled Jamese Webba si nedávno do své sbírky fotografií planet sluneční soustavy přidal další důležitý zářez. Podařilo se mu zachytit naprosto unikátní snímky Saturnu i jeho prstenců, čímž je zdokumentování čtveřice vesmírných obrů kompletní.

Od doby svého vypuštění do kosmu v prosinci roku 2021 nás Webbův teleskop nepřestává udivovat. Před několika dny se mu povedl další z obdivuhodných kousků – zmapováním planety Saturn na konci června tak zkompletoval svou sbírku vesmírných obrů. Následnou úpravou pořízených fotografií se nám tak naskytl nový pohled na samotnou planetu, ale i na zářící prstence okolo Saturnu.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba disponuje speciálními čočkami, které dokáží zachytit vesmír v novém světle. Zdroj: Se souhlasem NASA

Webbův teleskop totiž díky svým speciálním čočkám a dalekohledům pozoruje vesmír v úplně jiném světle, než jsme byli doposud zvyklí. Dalekohled totiž snímá své okolí v blízké a střední infračervené oblasti, tedy spektru, které běžné lidské oko nevidí. Díky tomu však dokáže odhalit jevy, které dosud zůstávaly vědcům skryty.

Při pohledu na Saturn skrz objektiv Webbova dalekohledu můžeme vidět, že prstence okolo planety výrazně svítí, zatímco samotný Saturn je poměrně tmavý. Úlomky prachu a ledu tvořící jednotlivé kruhy tak díky rozdílnému chemickému složení v infračerveném světle skutečně září, a samotné prstence tak v porovnání s planetou naprosto vynikají.

Nové snímky pomohou druhou největší planetu naší soustavy lépe prostudovat

Zvýraznění Saturnových kruhů nemá pochopitelně význam pouze pro získání ohromujících snímků. Pořízené fotografie, které spadají do pozorovacího programu Webb Guaranteed Time Observation 1247, měly za cíl otestovat schopnost dalekohledu detekovat slabé měsíce kolem planety a její jasné prstence. Vědecký tým vedený planetárním vědcem Leighem Fletcherem z Leicesterské univerzity ve Velké Británii má pak nyní k dispozici surová data k dalšímu průzkumu Saturnu.

Nové snímky Saturnu jsou dechberoucí. Zdroj: Se souhlasem NASA

Vědci pak doufají, že se jim podaří nejen blíže analyzovat samotnou planetu, ale také případně identifikovat nové struktury prstenců a či i nové měsíce obíhající kolem plynného obra. Aktuálně totiž má Saturn úctyhodných 145 měsíců, ovšem toto číslo pravděpodobně není konečné. A snímky z Webbova teleskopu mohou pomoci odhalit další.

Díky tomu, že je pak povrch planety tmavý, lze lépe pozorovat také atmosférické změny nad jeho povrchem. Saturn podléhá změnám ročních období podobně jako země, avšak vzhledem k jeho velikosti i vzdálenosti od Slunce zde jeden rok trvá zhruba 30 let. Aktuálně tak na severu planety pomalu končí období léta, zatímco na jižní polokouli je zima. I tyto jevy dokázal dalekohled zachytit, avšak dosud není jednoznačné, co všechno má na rozdíly v rámci počasí na Saturnu vliv. Možná se však díky výzkumu Leigha Fletchera i dalších vědců již brzy dozvíme víc.

Fotografie planety Saturn doplní sbírku snímků všech vesmírných obrů naší soustavy. Zdroj: Se souhlasem NASA

Zdroje: 1, 2, 3