Sondy a vozítka na Marsu sbírají data už půl století. Ale na některé věci prostě nestačí. Nová studie NASA teď navrhuje konkrétní scénář, jak by měla vypadat první lidská mise. Překvapivě jde o dvoustupňový plán s jasným vědeckým cílem.
Vědci z NASA sestavili obsáhlou zprávu, která poprvé konkrétně definuje, jak by měla mise lidí na Mars vypadat. Není to žádná sci-fi vize, jde o pečlivě promyšlený plán založený na tom, co už o rudé planetě víme.
Vědci mj. zkoumají možnosti využívání zdrojů na místě. Doprava stavebních materiálů na Mars by byla drahá. Zdroj: Pixabay
První výsadek bude krátký a bude trvat 30 dní. Astronauti přistanou, provedou základní průzkum a hlavně ověří, že systémy fungují a že lidské tělo zvládne pobyt na povrchu. Pak se vrátí domů.
Následuje klíčová fáze: nákladní loď bez lidské posádky dopraví na Mars veškeré vybavení pro druhou, mnohem delší misi. A ta už bude trvat 300 dní, tedy skoro celý pozemský rok strávený na cizí planetě. Jen pro zajímavost, rok na Marsu, tedy jeden oblet kolem Slunce, trvá 687 pozemských dnů.
Proč zrovna takhle?
Plán dává smysl hned z několika důvodů. Krátká mise nejprve ověří životaschopnost celého konceptu bez zbytečného rizika. Astronauti budou mít čas naučit se pohybovat v marsovské gravitaci, otestují skafandry a další systémy.
Cesta na Mars je trnitá, ale dostává reálné obrysy. Foto: Se souhlasem SpaceX
Teprve pak přijde ta skutečná vědecká expedice. 300 dní poskytne dostatek času na sběr vzorků, geologický průzkum a experimenty, které roboti jednoduše nedokážou. Obě mise se přitom uskuteční ve stejné oblasti o průměru zhruba 100 kilometrů, lokalitě s dávnými lávovými toky a pravidelnými prachovými bouřemi.
Co tam vlastně budou lidé dělat?
Zpráva metodicky rozepisuje vědecké priority, které by lidé na Marsu měli sledovat. Nejde o náhodný výběr, tisíce potenciálních měření byly zúženy na ty nejdůležitější otázky, na které sondy neumí odpovědět.
„Jsme na Marsu padesát let. S lidmi tam máme obrovskou příležitost,“ říká Lindy Elkins-Tanton, jedna z autorek studie. A má pravdu. Zatímco rover se pohybuje rychlostí maximálně stovek metrů za den, člověk pokryje kilometry. Robot vezme vzorek, který mu naprogramujete, zatímco astronaut dokáže rozpoznat něco neočekávaného.
Nesmíme kontaminovat Mars
Zajímavá část zprávy řeší takzvanou planetární ochranu. Jde o princip, který chrání Mars před biologickou kontaminací ze Země a naopak. Někteří vědci a environmentalisté tvrdí, že lidé by na Mars vůbec neměli lézt, dokud si nejsme jistí, že tam není život.
Mise NASA Mars Science Laboratory (MSL) neboli Curiosity zaměřená na průzkum rudé planety trvá již více než 14 let. Zdroj: Se souhlasem NASA
NASA na tomto pracuje společně s Mezinárodním výborem pro vesmírný výzkum. Jejich cílem je vytvořit kompromis: některé oblasti Marsu zůstanou nedotčené, jiné budou přístupné pro lidský výzkum.
„NASA by měla pokračovat ve spolupráci na vývoji pravidel planetární ochrany s cílem umožnit lidským průzkumníkům provádět výzkum v regionech, které by mohly podporovat nebo dokonce ukrývat život,“ uvádí zpráva. Není to žádné omezování, jde o zodpovědný přístup k průzkumu cizího světa.
Proč právě lidé?
Celá zpráva vlastně odpovídá na jednu základní otázku: Proč posílat na planetu lidi, když roboti jsou levnější a bez dalšího rizika?
Mars byl v minulosti podobně jako Země pokryt obrovskými vodními plochami. Zatím ale netušíme, co se s nimi stalo. Foto: Se souhlasem NASA
Odpověď je prostá: Člověk dokáže věci, které stroj nezvládne. Dokáže improvizovat, rychle se rozhodnout, rozpoznat něco zajímavého na první pohled. Rover potřebuje týdny na cestu k zajímavému místu, astronaut tam dojde za pár hodin.
Zpráva systematicky prochází všechny úkoly, které by lidé na Marsu měli provést.
Kdy se konečně poletí?
Zpráva konkrétní datum neuvádí. Poskytuje ale něco důležitějšího, tedy jasný plán, proč tam letět a co na Marsu dělat. A to je přesně to, co NASA potřebuje, aby mohla přesvědčit politiky a získat financování.
Rudá planeta. Zdroj: NASA-JPL/Caltech
Poprvé máme dokument, který říká, jak by vše mělo vypadat. Otázka už není, za jakým účelem lidé poletí na Mars. Otázka je, kdy a zda získáme dost odvahy to udělat.

