Po více než 20 letech končí jedna kapitola pátrání po stopách mimozemské inteligence ve vesmíru. Vědcům se podařilo data získaná v rámci projektu SETI@home detailně analyzovat a nastavit tak nový potenciální směr této oblasti kosmického průzkumu.
V dnešním článku se ohlédneme za jedním z nejambicióznějších hledání inteligentního mimozemského života v novodobé historii. Projekt SETI@home (Search for Extraterrestrial Intelligence), který byl spuštěn v roce 1999, dokázal díky síle distribuovaných výpočtů analyzovat obrovské množství dat z legendární observatoře Arecibo v Portoriku. Ačkoliv došlo k předčasnému ukončení sběru dat po zhroucení teleskopu v prosinci 2020, stihli do té doby vědci identifikovat více než 12 miliard potenciálně zajímavých signálů pocházejících z vesmíru. Z nich se podařilo vyfiltrovat přibližně milion záznamů, které postoupily do dalšího kola výběru. Ve finále pak dal tým analytiků dohromady finální stovku nejslibnějších cílů.
Crowdsourcingová revoluce v hledání mimozemšťanů
Projekt SETI@home byl průkopnickou iniciativou v oblasti distribuovaných výpočtů. Dobrovolníci z řad amatérských hledačů mimozemské inteligence si mohli stáhnout speciální software, který analyzoval radioteleskopiská data z observatoře Arecibo během doby, a tzv. metodou sdíleného počítání tak posílil její výpočetní výkon. Zakladatelé projektu původně počítali s účastí asi 50 000 dobrovolníků, realita však překonala i ty nejsmělejší očekávání. K iniciativě se připojilo přes 5,2 milionů uživatelů, a projekt tak nabobtnal do zcela nových, dosud nepředvídatelných rozměrů.
Teleskop zaznamenával signály pasivně, zatímco jiní astronomové mířili obří anténu na různé oblasti oblohy. Toto tzv. komenzální pozorování se ukázalo být velmi efektivní. V průběhu 21 let fungování projektu byla každá oblast oblohy viditelná z Portorika – tedy třetina celé oblohy – pozorována nejméně 12krát, některé oblasti dokonce stovky či tisíce krát. Zvláštní pozornost věnovali vědci signálům v okolí rádiové vlnové délky 21 centimetrů, což je vlnová délka používaná k mapování vodíkového plynu v galaxii. Astronomové rutinně pozorují vesmír na této frekvenci, jelikož předpokládají, že vyspělá mimozemská civilizace by ke zvýšení šancí na své odhalení využívala právě toto pásmo. Po kolapsu observatoře Arecibo však bylo zřejmé, že projekt již nebude mít dlouhého trvání.
Nový teleskop, nová naděje? Spíše ne, shodují se experti
Tyto obavy se nakonec naplnily. I přes absenci jednoznačného důkazu o mimozemské inteligenci však považují vědci projekt SETI@home za obrovský úspěch. Výsledky byly minulý rok publikovány ve dvou vědeckých článcích v časopise The Astronomical Journal. Dvojice vzájemně propojených studií popisuje rozsáhlý dataset, který dobrovolníci pomohli vytvořit, a metodiku analýzy stovky nejslibnějších kandidátních signálů, kterým se má smysl v budoucím výzkumu věnovat.
University of California, Berkeley: Scientists Pursuing 100 Signals Found in SETI@home Search for Extraterrestrial Intelligence https://t.co/5cNwerGL32
— AAS Press Office (@AAS_Press) January 13, 2026
Od července minulého roku se mapováním těchto vybraných zdrojů zabývá čínský radioteleskop FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), který je dnes největším radioteleskopem svého druhu na světě. Převzal tak pomyslnou štafetu po observatoři Arecibo, díky větším rozměrům i výkonnějším technologiím je však schopen detekovat i velmi slabé rádiové signály přicházející ze vzdálených koutů vesmíru. Radioteleskop FAST se tak zapojil do nového projektu Breakthrough Listen, který se po vzoru SETI@home taktéž zaměřuje na pátrání po mimozemské inteligenci. Přestože data z čínské observatoře zatím k dispozici nejsou k dispozici, vědci neočekávají, že bychom se v této oblasti měli dočkat zásadního objevu.
„Pokud ET [extraterestriální v kontextu mimozemské intelligence, pozn. red.] nenajdeme, můžeme alespoň tvrdit, že jsme stanovili novou úroveň citlivosti. Kdyby existoval signál nad určitou silou, našli bychom ho,“ uvedl spoluzakladatel projektu SETI@home David Anderson. „Jedním z našich závěrů je, že projekt nefungoval zcela tak, jak jsme předpokládali. Máme dlouhý seznam věcí, které bychom udělali jinak a které by měly být v budoucích projektech průzkumu oblohy provedeny jinak.“
Přestože jsou vědci ohledně nalezení mimozemské civilizace poměrně skeptičtí, mohou být zkušenosti získané během prací na projektu SETI@home cenné pro budoucí generace podobných výzkumů. Vědci věří, že by crowdsourcingovou strategii mělo být možné uplatit i pro projekty spojené s teleskopem FAST. Ten již dnes provádí komplexní analýzu kosmické oblohy a tato data by v blízké budoucnosti mohla být rozdělena a distribuována civilním vědcům k obdobné analýze.
Nalezení inteligentního mimozemského života je stále v nedohlednu. Díky projektu však mají vědci k dispozici nespočet cenných dat a informací využitelných i za hranicemi astronomie. Foto: Unsplash
Za tímto účelem David Anderson vyvinul novou výpočetní platformu BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), která je financována Národní vědeckou nadací USA. Budoucnost těchto projektů a jejich případného úspěchu však leží – tentokrát dokonce i doslova – ve hvězdách.
