Kolik elektřiny vlastně potřebuje umělá inteligence pro svůj provoz? Schneider Electric zveřejnil studii, která konkrétními čísly popisuje, co nás v Evropě do roku 2030 může čekat. A výsledky nejsou uklidňující.
Studie AI & Energy in Europe pracuje se čtyřmi scénáři. A právě v tom tkví největší poučení. Budoucnost není předem daná, závisí na rozhodnutích, která Evropa udělá dnes.
Při omezeném rozvoji AI infrastruktury by se spotřeba elektřiny spojená s umělou inteligencí mohla do roku 2030 pohybovat kolem 45 TWh ročně. Při koordinovaném a udržitelném přístupu kolem 90 TWh. To jsou čísla, se kterými by se evropská energetika pravděpodobně dokázala vypořádat. Problém nastane, pokud se nic moc nezmění a růst AI bude probíhat živelně, bez dostatečné regulace a plánování. V takovém scénáři může poptávka vyšplhat až na 145 TWh. Pro srovnání: roční spotřeba elektřiny celé České republiky se pohybuje kolem 60 TWh.
Evropa si nechala ujet vlak
Zajímavý kontext přidává sám Laurent Bataille, viceprezident Schneider Electric pro evropské operace. Evropa dnes disponuje méně než pěti procenty světové výpočetní infrastruktury, a to přesto, že její podíl na globálním HDP je výrazně vyšší. Jinými slovy, nejsme žádní giganti v AI infrastruktuře, a přesto nás její rozvoj může energeticky zabolet.
Foto: Freepik
Situace se navíc výrazně liší stát od státu. Francie s vysokým podílem jaderné energie nebo Norsko se svými vodními elektrárnami jsou na tom podstatně lépe než třeba Polsko, které stále hodně sází na uhlí. V zemích závislých na fosilních palivech může rostoucí poptávka po digitálních službách přímo zvyšovat emise. Platí to i tehdy, když datová centra splňují přísné standardy energetické účinnosti. Prostě proto, že elektřina, ze které se napájejí, není „čistá“.
Tři věci, bez kterých to nepůjde
Autoři studie identifikují tři oblasti, kde Evropa musí zabrat, pokud chce zvládnout AI boom bez energetické krize.
Prvním je infrastruktura, tedy konkrétně modernizace a rozšíření elektrických sítí. Druhým je regulace, která dokáže reagovat na rychlý vývoj technologií, ne taková, která o tři roky zaostává za realitou. Třetím je dekarbonizace energetiky, protože jinak jsme jen přesunuli problém. Místo aby AI pomáhala klimatickým cílům, bude je podkopávat.
Společnost Meta již má k dispozici dostatek vlastních AI expertů. Nyní se plánuje zaměřit na samotný vývoj. Foto: Unsplash
Rémi Paccou, ředitel výzkumu udržitelnosti ve Schneider Electric a hlavní autor studie, to říká přímo: „Udržitelná AI v Evropě je dosažitelná, ale pouze při promyšleném přístupu. Časové okno pro její dosažení se bez cílených kroků rychle uzavírá.”
Je to trochu paradox. AI nám slibuje, že nám pomůže zefektivnit průmysl, snížit emise, optimalizovat spotřebu energií. A zároveň sama potřebuje obrovské množství energie, aby vůbec fungovala. Velké jazykové modely, trénink nových systémů, inferenční výpočty v reálném čase, to vše si žádá žravá datová centra.
Zdroj: Schneider Electric, studie AI & Energy in Europe (2026)
