Mars možná nebyl vždy jen suchou a nehostinnou planetou, jak ji známe dnes. Nová zjištění založená na datech z roveru Perseverance naznačují, že na jeho povrchu mohl v minulosti existovat déšť a stabilní tekutá voda. Podmínky tak mohly připomínat ranou Zemi.
Vědci se dlouhodobě přou o to, jak Mars vypadal v dávné minulosti, zejména v období zvaném noachian před více než čtyřmi miliardami let. Šlo o éru, kdy planetu zároveň zasahovalo intenzivní bombardování asteroidy. Klíčová otázka zní: vznikly stopy vody jen krátkodobým táním ledu, nebo šlo o dlouhodobě teplé a vlhké prostředí s deštěm?
Konkrétnější odpovědi
Nová studie přináší konkrétnější odpovědi. Zaměřuje se na jílové oblázky nalezené v kráteru Jezero, které mají specifické chemické složení. Obsahují méně železa a hořčíku, naopak více hliníku a titanu. Takové vlastnosti neodpovídají vzniku při vysokých teplotách, například při sopečné činnosti. Spíše ukazují na postupné chemické zvětrávání v přítomnosti vody.
Mohl takto kdysi vypadat Mars? Zdroj: ChatGPT
To naznačuje, že voda na Marsu nebyla jen dočasná, ale mohla na povrchu působit dlouhodobě. Vznik těchto minerálů totiž vyžaduje tisíce až miliony let kontaktu s tekutinou. Vědci proto uvažují o scénáři, kdy na Marsu skutečně pršelo.
Úplně „jiná“ planeta
Aby to bylo možné, musela mít planeta také výrazně hustší atmosféru než dnes. Slunce tehdy svítilo slaběji, a bez silného skleníkového efektu by voda v kapalném stavu nevydržela. Pravděpodobně ji tvořil oxid uhličitý, který udržoval teplejší klima.
Takové podmínky by mohly představovat jedno z nejpřívětivějších období v historii Marsu. Výzkum navíc zapadá do dalších nálezů roveru Perseverance, včetně možných stop dávného života. Jejich potvrzení ale bude možné až ve chvíli, kdy se vzorky dostanou k analýze na Zemi.
