Astronomové se domnívají, že objevili důkaz existence vodní páry v atmosféře jupiterova měsíce Ganymedu.

Vodní pára vzniká, když led na povrchu měsíce sublimuje – přeměňuje skupenství z pevného na plynné. Alespoň to se astronomové domnívají podle nejnovější studie. Proč by tomu tak mělo být si vysvětlíme níže.

Úspěch: Vědcům se podařilo opravit Hubbleův vesmírný dalekohled

Ganymede je měsíc velice studený, tudíž jakákoliv potenciální voda se na měsíci nachází ve formě ledu; ačkoli existence podzemního oceánu možná je a dle pozorování sondy Gallileo je i pravděpodobná, musel by se nacházet hluboko, blíže k centru, kde jsou teploty vyšší.

Snímek Ganymede z června 2021 díky sondě Juno. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS

Vodní měsíc

Už daleko starší studie a pozorování daly vědcům představu o složení Ganymeda – a o tom, že měsíc je zřejmě plný vody v podobě ledu; největší měsíc naší sluneční soustavy, jeden z Galileových měsíců Jupiteru, by měl dokonce obsahovat víc vody než všechny oceány Země dohromady.

Teploty na povrchu jsou ale extrémně studené, a možný tekutý oceán by se tak musel nacházet minimálně 160 kilometrů pod zmrzlým, ledovým povrchem. Odhalené vodní páry by tudíž neměly představovat evaporaci vody z tekutého oceánu – nebýt magnetického pole Ganymeda a velkého vlivu denní doby na teplotu měsíce. Co je důvodem?

Průzkum dat z posledních 20 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu poukazuje jak na důkaz existence vodní páry, tak na její zajímavý původ. V roce 1998 Hubble zaznamenal první ultrafialové fotografie Ganymede, z nichž bylo jasné, že má měsíc slabé magnetické pole. Vědci se také domnívali, že obsahuje překvapivě vysoké množství atomárního kyslíku, to však podle novějších dat nedává smysl.

Zdá se také, že teploty na povrchu Ganymede se hodně liší podle denní doby – a u rovníku by mohly kolem poledne dosahovat takových hodnot, že by zledovatělý povrch mohl drobné částečky vody přeci jen uvolňovat. Proto je možné, že i zcela zledovatělý povrch měsíce může být zodpovědný za vodní páry na Ganymedu.

Mosaiková a geologická mapa Ganymede sestavená pomocí fotografií od sond Voyager 1, Voyager 2 a Gallileo. Zdroj: USGS Astrogeology Science Center/Wheaton/NASA/JPL-Caltech

Existence vodní páry je pravděpodobná kvůli rozdílům v dříve zaznamenaných fotografiích od Hubbleova dalekohledu v ultrafialovém světle.

Více o Ganymede a dalších Galileových měsících se dozvíme snad už brzy. Sonda JUICE od ESA (JUpiter ICy moons Explorer) bude startovat již v roce 2022 (k Jupiteru dorazí o 7 let později) a astronomové si od ní slibují mnoho nových poznatků. NASA zároveň plánuje Europa Clipper, který se zaměřují na Europu, rovněž měsíc Jupiteru.

Sonda Juno, která Jupiter a jeho měsíce pozoruje, má velké solární panely, které ji pohání a zároveň zajišťují stabilitu. Zdroj: NASA/JPL

Kolem Ganymede a Jupiteru obecně momentálně obíhá sonda Juno, a to už od roku 2016.

Zdroj: NASA