Mobilní telefon jako pracovní nástroj. Ta doba tu už byla, ale vytlačila ji jednodušší zařízení. Přitom by ale většině uživatelů stačil telefon, a to bez nutnosti vlastnit další zařízení, další potenciální elektroodpad. Jak může mobil nahradit počítač? Detailně jsme se podívali na platformu Ready for od Motoroly, kterou najdete třeba v chytrém telefonu Moto G100.

Krátce z historie

Pojďme si nejprve krátce představit historii prvních chytřejších telefonů. Nebudu zde probírat každý model, podíváme se na úplně první krůčky a popíšeme si, kam jsme se vlastně dostali. Na přelomu tisíciletí to byly hlavně tlačítkové telefony, které dominovaly trhu, ale už před nimi v 80. a 90. letech existovala PDA. První takové zařízení vzniklo již v roce 1984 od firmy Psion. Byl to vlastně takový digitální diář. Nicméně díru na trhu neudělal. 

Psion Organiser II (1986) | Autor: Se svolením oldcomputers.net

To se povedlo HP v roce 1991 se zařízením Jaguar (95LX). Mobilní zařízení, prakticky miniaturní notebook, který uživatel strčil do kapsy. Mohl na něm vytvářet poznámky, schůzky v kalendáři, využívat telekomunikační program nebo používat kalkulačku. Zařízení poháněl klon procesoru Intel 8088 od firmy NEC, konkrétně model V20 s frekvencí 5,37 MHz. Pro operační systém MS-DOS od Microsoftu bylo připraveno 512 kB nebo 1 MB operační paměti a vyměnitelné datové úložiště s kapacitou 0,5 – 32 MB. LCD displej měl rozlišení 40 x 14 znaků, fyzická klávesnice 80 znaků. To vše poháněly dvě tužkové AA baterie.

Hewlett Packard HP 95 LX pocket PC (1991) | Autor: Se svolením společnosti Hewlett-Packard

Dokonce Apple v roce 1993 uvedl svůj digitální zápisník, Apple MessagePad, který neměl fyzickou klávesnici, zato přišel s perem a psalo se na displej, systém pak psaný text uměl rozpoznat. O pár let později se do říše PDA a MDA (tedy osobních digitálních asistentů a mobilních digitální asistentů, jak zkratky říkají) postupně začaly zapojovat i firmy jako Nokia, Ericsson a RIM (později známé jako Blackberry).

Apple MessagePad (1993) | Autor: Felix Winkelnkemper, Wikimedia Commons, publikováno pod licencí CC BY-SA-4.0

Revoluce přišla na přelomu tisíciletí. V roce 1996 vznikl operační systém PalmOS a o 4 roky později přišel Microsoft se svým Pocket PC 2000, předchůdcem Windows Mobile. Tehdy šlo o dva nejrozšířenější operační systémy. Po roce 2000 se doslova roztrhl pytel s PDA zařízeními, všechny velcí hráči takové měli – Palm, HP/Compaq, Dell, Sony, Nokia a další.

Dvě PDA s konkurenčními systémy. Vlevo HP iPAQ h6340 s Windows Mobile (2004) | Autor: Se svolením eBay.com, vpravo Palm TX s Palm OS (2005) | Autor: Se svolením PalmInfocenter.com. Oba se ovládali stylusem

A pak přišel Apple iPhone. Tedy ne ještě. Vedle PDA stály tlačítkové telefony a někteří to zkoušeli s dotykovými telefony, které ale nebyly jako PDA. A pak přišel iPhone. Píše se rok 2007 a začal konec PDA. Všichni výrobci po vzoru Applu postupně začali vyvíjet malé telefony s dotykovým displejem a jednoduchým rozhraním, které se dalo ovládat prsty. A tímto směrem jsme se dostali až do současnosti. Telefony mají jen dotykový displej, který je dobrý pro konzumaci obsahu, hraní her, ale pro práci je stále malý.

Mobil jako počítač

Že by stačilo jedno zařízení, které by umožnilo fungovat jako telefon i počítač, pomineme-li dobu PDA a MDA, vyzkoušel Asus. Asus PadFone dokonce kombinoval nejen telefon a počítač, ale bylo možné transformovat telefon v tablet nebo notebook. V případě, že jste telefon vložili do tabletu, což byl vlastně jen větší displej, reproduktory a baterie, mohli jste využívat těchto benefitů. Pokud jste chtěli pracovat, a ne pouze konzumovat obsah, dívat se na filmy nebo hrát hry, připojili jste tablet s mobilem ke klávesnici.

Asus PadFone (2012) | Autor: Se svolením společnosti Asus

Jen si představte, před 10 lety tu bylo zařízení, které mělo velikost telefonu s 4,3” displejem, který měl rozlišení 960 × 540 pixelů. Během chvíle z něj bylo zařízení s displejem 10,1” palce a rozlišením 1280 × 800 pixelů. K tomu telefon samotný měl baterii o kapacitě 1 520 mAh, tablet 6 600 mAh. Pokud jste použili klávesnicový dok, přibylo dalších 6 600 mAh, celkem tedy 14 720 mAh. Psal se rok 2012 a tehdy se začalo mluvit o takových možnostech.

Ještě rok před Asusem přišla s podobným, ale o to méně praktickým řešením Motorola s modelem Atrix. Jednalo se o telefon, který se přes multimediální dok mohl připojit k monitoru a využívat operační systém Linux, případně použít tzv. laptop dok a mít jakýsi divný notebook. Problém u Motoroly a Asusu byl ale jinde – v softwaru. Aplikace nebyly připravené na to, aby fungovaly nebo se zobrazovaly a přizpůsobovaly různým displejům. Trvalo poměrně dlouho, než se začaly vyvíjet aplikace, které jsou v tomto ohledu nezávislé a umí se na každém zařízení zobrazit jinak.

Motorola Atrix s laptop dokem (2012) | Autor: Se svolením společnosti Motorola

Pár pokusů o skloubení těchto dvou světů po softwarové stránce tu bylo. V roce 2015 přišel Microsoft, který měl tehdy svůj mobilní operační systém Windows Phone, s prostředím Continuum. Myšlenka byla stejná – možnost používat mobil jako počítač tím, že k němu připojíte monitor, klávesnici a myš. Kdo by nechtěl mít z mobilu počítač s plnohodnotými Windows, na které je z počítačů a notebooků zvyklý? Bohužel Microsoft neuměl prosadit právě tu mobilní část, která ztrácela na aplikační výbavě, vývojářům se moc nechtělo pro ně vyvíjet aplikace a tak v témže roce vývoj skončil. Druhý problém byl v tom, že v desktopovém prostředí nefungovaly běžné Windows aplikace, protože telefony běžely na jiné architektuře (ARM místo x86). Dnes už to problém není, Window 10 a 11 pro zařízení s procesory ARM umožňují emulaci x86, a tak na nich lze spustit běžné programy, byť s výkonovou ztrátou.

Windows Continuum | Autor: Se svolením společnosti Microsoft

Vlastně to od roku 2015 vypadalo, že se něco opravdu objeví a rozšíří. Napadá mě například operační systém Ubuntu Touch. Ten na to šel z druhé strany, protože desktopovým linuxovým systémem už byl – Ubuntu. Takže stačilo vytvořit jen mobilní stranu. Ale opět se vše víceméně zaseklo na softwaru – opět tom mobilním, protože chyběly aplikace pro telefon, kterých měl Android mraky. Ubuntu Touch tak potkal scénář Windows Phone. Chyběla i zařízení, protože v Ubuntu vývíjeli opravdu jen software. Pokud jste chtěli Ubuntu Touch, museli jste si ho nainstalovat (flashnout) místo Androidu na některé z podporovaných zařízení.

Desktopový režim Ubuntu Touch | Autor: Se svolením společnosti Canoncial

Trvalo přesně 5 let, než přišel Samsung s první verzí DeX v roce 2017. Jednalo se přesně o tu myšlenku, kdy jedno zařízení v podobě telefonu připojíte k monitoru, myši a klávesnici, a pracujete s ním jako s běžným počítačem. Dva roky dokonce vyvíjel a podporoval vedle systému Android také Linux, na kterém se dalo pracovat o mnoho lépe. 

Rozhraní Samsung DeX s telefonem Note 9 | Autor: Se svolením společnosti Samsung

Dnes máme rok 2021 a telefonů s desktopovým režimem něco málo přibylo. Vedle Samsungu jej umí některé modely od Huawei, Honor a jako poslední do vlaku naskočila Motorola. Není to mnoho. Problémů je stále více, ale především chybí poptávka a znalost ze strany uživatelů.

Kdo má jaký desktopový režim?

Ještě je potřeba zmínit, že ne každý model daného výrobce desktopový režim podporuje. Většinou se jedná o vlajkové modely nebo vyšší střední třídu. To je také jedním z důvodů malého rozšíření. Kdo má ve svých chytrých telefonech desktopový režim?

• Huawei (testovali jsme)
• Motorola
• Samsung

Desktopové rozhraní Huawei EMUI Desktop | Autor: Lukáš Voříšek, inSmart.cz

Desktopové rozhraní Motorola Ready for | Autor: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Desktopové rozhraní Samsung DeX | Autor: Se svolením společnosti Samsung

Mobil jako stolní počítač v praxi

O tom, že mobily nahradí stolní počítače a notebooky se mluví již mnoho let. Před lety ale nebyl k dispozici dostatečný výkon, aby něco takového bylo proveditelné. Dnes, kdy jsou stejné mobilní procesory založené na architektuře ARM používané i v noteboocích, kde na nich běží Windows 10, by bylo divné, kdyby takový režim nefungoval i na mobilech. A výrobci jsou si toho vědomi. Samsung má DeX, Huawei desktopový režim, stejně tak LG (které však s výrobou telefonů skončilo), Android 10 má v sobě již přímo toto připravené.

Motorola Moto G100 v dokovací stanici s monitorem, klávesnicí a myší | Autor: Martin Adamec, vrsovickyfotograf.cz

Motorola využívá právě onu desktopovou část, která se již v systému nachází. Není to tedy žádné vlastní řešení na míru, jako má například Samsung. Stačí připojit jakoukoliv kompatibilní dokovací stanici, nebo jen bezdrátovou klávesnici, myš a redukci z USB-C na HDMI a můžete mít na velké monitoru nebo televizi prostředí, jako znáte třeba z Windows.

Motorola tuto funkci nazývá Ready for a pod tímto označení se skrývá více než jen desktopový režim. Zároveň jsou zde ještě režim herní, který umožní hrát hry z telefonu na televizi, televizní, který nabídne aplikace streamující video jako je například Netflix a nakonec režim na videohovory.

Co je potřeba?

Abychom mohli něco takového používat, je potřeba splnit pár podmínek. Telefon s desktopovým režimem (v našem případě Motorola Moto G100, kterou jsme testovali), klávesnici, myš a nějaké zařízení, které nám zprostředkuje obraz. Zde je několik variant:

První je obyčejná redukce z USB-C na HDMI a následně bezdrátová myš a klávesnice. Výhodou je málo drátů, rychlé připojení a velmi levné řešení.

i-tec USB-C HDMI Adapter 4K/60 Hz, Autor: Se svolením firmy i-tec

Druhou možností je zakoupení dokovací stanice, ke které připojíte telefon a na druhé straně jsou konektory pro připojení monitoru a periferií, někdy může mít i třeba síťový Ethernet či rovnou v sobě nějaké úložiště nebo možnost vložit interní SSD. To je například případ Minix Neo Storage Hub. Vhodnější ale může být dokovací stanice, do které telefon zasunete a neválí se vám po stole. Navíc je i praktičtější pro hovory a videohovory.

Minix Neo Storage Hub. Z USB-C dvě velká USB, jedno USB-C, HDMI a uvnitř několikaset gigabajtové SSD. | Autor: Se svolením firmy Minix

Nakonec se v posledních letech objevují na trhu i monitory, které mají v sobě dokovací stanici. Jsou primárně určené pro Windows notebooky, ale měly by fungovat i s Android telefony. Zde stačí mít vše připojené do monitoru a monitor připojit přes kabel k mobilnímu telefonu.

Vše připojené do monitoru, monitor s notebookem či mobilem pak jen přes jedno USB-C. | Autor: Se svolením společnosti Philips

S uvedením telefonu Moto G100 na trh byla v prezentacích zmiňována dokovací stanice, což byl vlastně stojánek na telefon s USB-C. Neměl nic víc, ale zase jste telefon mohli natočit i do režimu na šířku a zády dopředu a využít tak zadní fotoaparát pro videohovory s přáteli. Nicméně tento produkt neopustil hranice USA. 

Takto Motorola prezentovala Moto G100 s vlastní dokovací stanicí. | Autor: Se svolením firmy Motorola

Nemám rád po stole zbytečné kabely. Proto jsem hledal podobné řešení, tedy univerzální stojánek s funkcí dokovací stanice. Našel jsem a dokonce v Čechách pod označením Digitus USB 3.0 Typ-C Smartphone Docking Station. Modelové označení Digitus DA-70882. Jde o velmi praktickou věc, do které vložíte telefon, připojíte ji k nabíječce (nemusíte), připojíte monitor přes HDMI, myš a klávesnici přes dvě USB 2.0, externí disk či flash disk přes USB 3.0 nebo micro či klasickou SD kartu a můžete pracovat.

Stojánek a zároveň dokovací stanice. Elegantní řešení. | Autor: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Tato dokovací stanice má prakticky vše, chybět někomu (třeba mně) by mohl už jen Ethernet. Všechny kabely zůstávají zapojené, stojánek leží na stole a stačí jen telefon vložit, nebo naopak vzít a jít. Pro někoho, kdo nepotřebuje velký stolní počítač, docela dobrá náhrada i za notebook. O samotné dokovací stanici jsem se už dříve rozepsal, takže se nebudu opakovat.

Všechny kabely vedou do dokovací stanice | Autor: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Konzumace obsahu a základní práce

Začneme pěkně zlehka. Základní věci, jako prohlížení internetu, sociálních sítí, práce se soubory, nejsou žádný problém. V 99 % času nepoznáte, že sedíte u telefonu. To jedno procento jsou některé hlášky, které vám připomenou, že pracujete Androidem. Nebo, že se některé webové stránky načtou v mobilní verzi. Nic problematického, stačí si pro tuto stránku vynutit zobrazení verze webu pro počítače. 

Když jsme u prohlížečů – v Chrome jsem narazil u některých služeb na malou nepříjemnost. Pokud například byla možnost zoomování nějaké mapy, při oddalování to telefon bral jako posouvání celé stránky, což v Chrome znamená znovunačtení. Párkrát se mi tedy stalo, že jsem si stránku stále obnovoval. Třeba na stránkách katastrálního úřadu. Ve webových prohlížečích také nelze použít posuvníky, takže pro posun na stránce je nutné používat kolečko myši či šipky, pokud nejsou posuvníky přímo naprogramované pro konkrétní web.

U mapových webů jako jsou Mapy.cz nebo Google Mapy žádný problém nebyl, zoomování kolečkem u myši tam funguje naprosto v pořádku a s oběma weby se pracuje úplně stejně v počítačovém režimu jako u běžného počítače. Chrome v režimu stolního počítač vypadá jako na běžném počítači, nahoře máte pás otevřených karet. 

Kancelářská práce – s vhodným kancelářským balíkem hračka

Je-li vaší prací nějaký druh administrativy, vyřizování e-mailů, atd. tak vězte, že ani s tímto není problém. V případě psaní e-mailů už samotná aplikace Gmail funguje hezky, tedy vlevo se rozevře seznam e-mailů a vpravo text. Při vytváření nového e-mailu už se sice otevírá nové okno, ale ničemu to nevadí. Jen to připomene, že nejste na Windows počítači ani ve webovém prohlížeči, ale v aplikaci na Android telefonu.

Pokud potřebujete vytvářet nějaké textové či tabulkové soubory nebo vytvářet prezentace, směle do toho. V tomto případě ale není úplně vhodná sada od Googlu, tedy Dokumenty, Tabulky a Prezentace, ale osvědčila se mi například aplikace WPS Office. Jeden příklad za všechny: v případě tabulek (à la Excel) musíte u Google Tabulek nejprve na každou buňku dvakrát poklepat, abyste do ní mohli psát. WPS Office fungují stejně, jako Microsoft Office na Windows. Asi nejlepší volbou by mohly být přímo Office od Microsoftu, ale jejich licenci (resp. předplatné Office 365) jsem neměl k dispozici. Třeba se podělí někdo v komentářích, kdo MS Office používá i na Androidu.

Hudba a videa – bez problémů

Přehrávání hudby a videa je bezproblémové. Tedy pokud máte monitor s reproduktory, nebo monitor s možností zvukového výstupu, ke kterému si reproduktory připojíte. V opačném případě jste odkázáni jen na zvuk z telefonu, a to většinou není na žádné filmy ani hudbu.

Jedním z řešení, jak už jsem psal, je monitor či televize s reproduktory, nebo alespoň pokročilejší monitor, který funguje jako dokovací stanice a tím pádem má možnost zvukového výstupu, běžně 3,5mm jack konektor, ke kterému si připojíte bedničky či sluchátka. Druhou možností by bylo použít USB zvukovou kartu, kvalita zvuku se pak odvíjí od kvality a ceny.

Co se týče aplikací, tak všechny mnou testované fungují bez problémů i v režimu stolního počítače. YouTube je oproti počítači mírně odlišný, například nemůžete roztáhnout video na celou šířku (režim Kino), ale jen tak, jak je nebo na celou obrazovku. Jedná se ale o celou obrazovku v rámci aplikace, takže aplikaci si pak můžete zmenšit na jakkoliv velké okno, ve kterém máte přes celou plochu video z YouTube. Spotify je bez problémů.

Občas jsem narazil na problémy u Netflixu, kdy se po nějakém čase video zastavilo s chybou, ale to bylo pravděpodobně špatnou kvalitou internetového připojení.

Tvorba obsahu

Pokud jste kreativní jedinci a rádi vytváříte něco digitálního, tak tady mám pro vás špatnou i dobrou zprávu. Obě vycházejí z toho, jaký software pro Android zařízení existuje. Android telefony a tablety nikdy nebyly dělané na nějaké pokročilé stříhání videí, takže tady jde jen o to, jak dobrou aplikaci naleznete. Práce s nimi je většinou bezproblémová.

Lepší situace je u úpravy fotografií, ať už RAW snímků v Adobe Lightroom, nebo nějaké dodatečné úpravy JPG apod. Takových programů je plno a v režimu stolního počítače fungují bez větších problémů.

Pokud jste ale grafik nebo kreslíř, máte smůlu. Náhrada za plnohodnotný Photoshop nebo Illustrator pokud vím na Androidu není.

Co se týče editace videa, kupodivu jsem našel aplikace, které jsou zdarma, poměrně schopné a docela dobře vypadaly a fungovaly i na velkém monitoru. 

Hraní her – díky za streamování

Nakonec jsem si nechal jednu chuťovku. Při prvních plánech tohoto článku jsem totiž ani moc nepočítal, že by se toto řešení dalo využít i na hraní her. No nemohl jsem mýlit více. Samozřejmě, 99 % her v obchodě Google Play klávesnici vůbec nepodporuje, některé hry ano, ale jen tak na půl.

Příkladem číslo jedna je hra Sonic the Hedgehog od SEGA. Nejen, že ve ta hra vypadá při 1080p a 60 snímcích za sekund parádně (stará dobrá klasika), tak částečně podporuje klávesnici a myš. Tedy, pohyb Sonica do stran provádíte šipkami vlevo a vpravo, skoky pak levým tlačítkem myši nebo enterem.

U her může mohou být na monitoru stále vidět ovládací prvky. Některé hry mají dostatečně rozsáhlé nastavení a dají se schovat

O to víc mě překvapilo, když jsem vyzkoušel arkádové závody Asphalt, konkrétně poslední díl Asphalt 9: Legends. Tato hra je arkádová až do takové míry, že plyn je automatický, zatáčení také a běžně projedete trasu jen tak, že přejíždíte mezi předem danými trasami. V nastavení totiž bylo vedle detekce klávesnice a akcí na jednotlivé klávesy možnost zapnout i plně manuální režim. Tedy že opravdu zatáčíte pomocí šipek. Akcelerace je stále automatická, nicméně i tak je to zcela jiný zážitek – takové závody si umím představit na klávesnici hrát.

Nakonec jsem si vzpomněl na cloudové hraní, neboli streamování her třeba v prohlížeči. Rozhodl jsem se tedy vyzkoušet Nvidia GeForce Now. Cloudovou herní platformu, která vám nabídne virtuální počítač, na kterém můžete hrát počítačové tituly. Hry musíte mít zakoupené, nebo hrát ty zdarma. Nvidia opravdu nabídne jen virtuální počítač. Základní verze zdarma je omezena výkonem počítače a maximálně jednou odehranou hodinou denně, na test mi to ale stačilo. A tady jsem pochopil, že toto má smysl.

TIP: Hraní nejnáročnějších her na starém počítači či televizi? GeForce NOW RTX 3080 nyní i v Evropě

Po první spuštění jsem sice myslel, že mám i tady smůlu, ale po skrytí překryvné vrstvy, na kterou stejně nešlo kliknout, začala aplikace brát veškeré pohyby myší a stisky na klávesnici. Rozhodl jsem se proto rovnou spustit Cyberpunk 2077, aktuálně asi nejnáročnější počítačovou hru na počítač. I přes varování, že mám nevyhovující internetové připojení jsem hru spustil a nestačil se divit. Hra streamovaná přes internet do telefonu, na kterém hraji pomocí myši a klávesnici s obrazem na velkém monitoru a s pořádnými stereo reproduktory, to je pecka. 

Stačí tedy rychlý internet a nepotřebujete herní počítače za 80 tisíc z komponent, které v současné době jsou stále nedostatkovým zbožím. A nepotřebujete k tomu ani notebook, který se stále menší obrazovkou nenabízí takový zážitek, jako když si připojíte telefon k velkému, 24 a více palcovému monitoru. Nehledě na to, že tím ušetříte peníze za notebook. 

Dále jsem zkusil i nějaké akčnější hry, jako třeba War Thunder. I tady bylo vše dobré i přes nižší kvalitu obrazu. Rychlost byla odpovídající a dá se takto hrát. Pokud si navíc zaplatíte vyšší tarif, tak i kvalita nastavení grafiky může být maximální.

Videorecenze

Z kraje příštího roku pro vás přineseme ještě videorecenzi, ve které uvidíte celý systém v pohybu. 

Shrnutí

Poslední týdny, vlastně už to je i nějaký ten měsíc, jsem měl možnost používat Moto G100 jako náhradu za počítač. Zajímalo mě, jestli už nastala doba, o které se mluví několik let. V průběhu testování a práce v kombinaci monitoru, klávesnice, myši, dokovací stanice a Android telefonu jsem sice občas narazil na nějaké nedokonalosti, jako například uspávání aplikací nebo nedokonalé zobrazení v jejich nestandardním formátu na velkém monitoru, ale ve většině případů je toto řešení použitelné, tedy více než to.

Ano, tyto funkce nemají všechny telefony, jde většinou o vyšší řady, ale pokud bych srovnal například Moto G100, která byla ve své době za 10 tisíc korun se stejně drahým notebookem, tak s mobilem se pracuje mnohem lépe. Když se podaří, tak seženete za 10 tisíc notebook s Intel Core i3, ve většině případů však jde o různé Atomy, Pentia nebo Celerony, které jsou i s SSD poměrně náladové. Android je v tomto dál. 

Základní věci, které dělá asi 100 % uživatelů počítačů doma, jako je prohlížení a psaní e-mailů, čtení zpráv, sledování YouTube atd. umožní počítačový režim telefonu perfektně. Pokud budu stále srovnávat s notebookem, tak tato kombinace má jednu nevýhodu – nevezmete si ji na klín do postele nebo k televizi. Ale pokud má nahradit starý, velký, hlučný počítač, pak má smysl ušetřit za další zařízení.

Osobně doufám, že výrobci začnou podobná řešení používat častěji a že se postupně dostane i do nižších tříd. Zároveň mám obavy, že někteří výrobci nebudou chtít touto cestou jít, jelikož by jim to narušilo jiné řady produktů, ať už právě notebooků nebo stolních počítačů. Čas a hlavně trh ukáže, co uživatelé chtějí.