Vesmírný dalekohled Jamese Webba je prezentován jako nástupce dosluhujícího Hubbleova teleskopu. Na místo určení, celých 1,5 milionu kilometrů od Země, má dokončený dalekohled vyrazit ještě letos. Jak by to ale bylo s případnými opravami?
Hubbleův teleskop přinesl za 31 let provozu řadu fascinujícího objevů. Ukázal, jak je vesmír obrovský, jak rychle se rozpíná, objevil měsíce Pluta a pomohl upřesnit odhad stáří vesmíru. Objevů je mnohem více a těží z nich celé generace astronomů. Nebýt ale komplikovaných oprav provedený astronauty, Hubble by už dávno nefungoval. Vesmírný dalekohled Jamese Webba má na fascinující objevy navázat. Jak to bude v případě, kdy by něco přestalo fungovat?
Hubble měl problémy i v roce 2021. NASA tentokrát měla i kapku štěstí. Palubní počítač se inženýrům povedlo opravit ze Země.
Tak daleko od Země ještě žádný člověk neletěl
Vzdálenost 1,5 milionu km od Země může být těžko představitelná. Nejdále se člověk dostal k Měsíci, který je v průměru 384 000 km daleko. Mise na Mars jsou teprve v plánu a letět jinam zatím nedávalo smysl. Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope, zkr. JWST) byl samozřejmě vyroben tak, aby servisování v ideálním případě nebylo nutné. Nebude to ostatně poprvé, co lidstvo vyšle zařízení tak daleko. Mohlo by to však být poprvé, kdy jej v takové vzdálenosti bude potřebovat opravit.
Jednou z možností bude vyslání dálkově ovládaného robota, další pak vyslání lidské posádky. Problémem nicméně zůstává, že tak daleko ještě lidstvo neletělo a mise by byla velmi nákladná.
Proti vzdálenosti, kterou budou muset urazit plánované lety na Mars je zase 1,5 milionů km jen malý zlomek. Vzdálenost Marsu od Země se mění, nyní je např. kolem 367 milionů km. V nejbližším bodě oběhu mají planety mezi sebou kolem 54,6 milionu km, tedy hned 36× větší vzdálenost.
I kdybychom lidskou posádku vyslali, bude mít omezené možnosti oprav
„Vesmírný dalekohled Jamese Webba nemůžeme udělat plně opravitelný jako Hubbleův teleskop, protože by to stálo tolik peněz, že si myslím, že by si to tato země nemohla dovolit. Nicméně, co když budete mít špatný den, tu věc umístíte milion kilometrů daleko a všechno se úspěšně rozloží až na anténu, která se zasekne? Nebo se úplně nerozloží solární panel a vy si řeknete: ‚Ach, kéž bychom tam mohli poslat astronauta, aby do něj kopnul‘?“ zmínil v roce 2007 Edward Weiler, ředitel Goddardova střediska vesmírných letů NASA.
„Pro JWST navrhneme malý prstenec, ke kterému by se mohlo připojit plavidlo s posádkou, takže kdybychom měli špatný den, astronauti by se mohli vydat k Webbovi a opravit alespoň něco,“ řekl. „Nemohli by vyměnit přístroje, ale mohli by alespoň opravit věci, které jsou zjevně špatně.“
NASA s tím nejprve nepočítala, kolem roku 2007 ale do návrhu přidala tzv. dokovací prstenec. To v praxi znamená, že fyzické spojení s vesmírnou lodí bude možné.
Lidstvo umí vyrobit spolehlivé kusy techniky
Při dobývání vesmíru záleží na mnoha faktorech. Jedním z nich bude prostá náhoda. Pokazit se totiž může ledascos. Jak ale ukazují úspěchy vozítek Curiosity a Opportunity nebo sond Voyager a mnoha dalších, lidstvo umí vyrobit nesmírně spolehlivé kusy techniky, které přežijí svou plánovanou životnost.
Sonda New Horizons letos v temném vesmíru spatřila Voyager 1 vyslaný v roce 1977. NASA se po měsících spojila i se sondou Voyager 2, i po více než 45 letech komunikuje v pořádku
Doufejme, že to bude i případ JWST, který vědce doposud vyšel na necelých 9 miliard amerických dolarů (cca 200 miliard Kč). V případě poruchy bychom se totiž nemuseli nikdy dozvědět, o jaké objevy jsme jako lidstvo přišli.
Zdroj: NASA JWST
Lidska zvedavost je nekonecna. Ja jakozto malej klucina jiz jsem se ptal co to je nekonecno a co je za nim. Pozdeji me napadlo co by se asi stalo kdybych letel nadsvetelnou rychlosti smerem od zdroje svetla [jakakoliv hvezda] a nejak jsem si predstavoval ze bych nutne musel dohanet ty… Číst více »
To zní jako plán. Tak třeba jednoho dne :-). Ať Vám zvědavost vydrží.
Ano dekuji pane Vorisek ,kdybyste potreboval neco vyresit nebo se na neco zeptat tak Vam rad poradim – naslouchal jsem vsem mudrcum sveta
zdravi zarathustros@yahoo.ca