Facebook – tedy už vlastně Meta Platforms – udělal kolem svého „metaverzu“ velké haló. Reálně jde primárně o marketing, a Apple ani většina jiných společností nemá důvod, proč ho následovat.

Nesmíme zapomínat, že Meta je obrovská společnost složená z několika důležitých společností a menších, integrovaných částí. Sociální sítě jako Facebook, Instagram a WhatsApp tvoří jádro, přičemž VR vývojáři Oculus jsou klíčovou herní a hardwarovou sekcí celé společnosti.

Facebook také za poslední roky prožil obrovský problém s negativním vnímáním identity sociální sítě a celou řadu kontroverzí spojenou s jeho jménem. Není pravděpodobné, že by přejmenování na Meta mohlo názor veřejnosti výrazněji změnit, ale pomoci ve výsledku může, byť jen drobně.

Hlavně digitálně a moc nepřemýšlet

Firma však vnímá svůj metaverse i konkrétněji, ač dost zmateně. Propojení reálního a virtuální světa má fungovat v podstatě okamžitě a jednoduše skrze mobil, VR/AR brýle a podobně. Pracovní schůzky z domova ve virtuální místnosti, nástroje pro produktivitu a tak dále – vůbec nic inovativního, ale pojato jakožto hlavní strategie, na kterou chce Meta nalákat investory i nové zákazníky. Mělo by jít v budoucnu o plnohodnotný, propojený virtuální svět, ale to je zatím nesmysl.

Apple je ale tvořen radikálně jinak. Jeho uzavřený ekosystém propojených zařízení napříč průmyslem – počítače, laptopy, mobily, tablety, hodinky atp. – jsou metaverse samy o sobě, akorát jsou blíže propojené s realitou a méně s jakýmsi plně virtuálním světem, o jehož podobě by šlo tak maximálně polemizovat. Metaverse na chystaný headset nechce. Proč taky? Svoji cílovou skupinu už má dávno zachycenou.

Jablko má svoje chyby, ale v tomto případě je daleko lépe usídlené v realitě byznysu. Jeho vyvíjený headset pro smíšenou realitu volí tradičnější, odzkoušenou cestu – omezená komunikace, sledování dostupného obsahu a samozřejmě hraní her. Jasně, je to celkem nuda, ale VR zkrátka ještě není tak daleko, aby to šlo jinak; určitě ne za snesitelné peníze.

Vždyť se stačí podívat na oblíbený Oculus Quest 2. I kdyby baterie vydržela delší dobu, tak by nevydržel uživatel, protože nošení headsetu na hlavě je poměrně dost nepohodlné. Nejde jen o pocení, ale i tlak na uši a čelo a u řady lidí také nevolnost, která se dostaví poměrně rychle i při klidových činnostech. Aplikace jako VRchat jsou nadmíru populární, to nelze ideje metaverza popřít, ale to je daleko omezenější realita než tu, kterou plánuje Meta.

Ztělesnení internetu

Zuckerberg mimo jiné popsal metaverse jako „ztělesnění internetu“, prostor, který by ve 3D podobě reprezentoval to, čím internet dnes je (z čehož mírně zamrazí, když se člověk zamyslí, co vše lze na internetu nalézt). Je to až dystopická úvaha, zabalená do tajemného šálu blízké budoucnosti.

Až na to, že je to jen jedna z cest, která zaprvé nemusí fungovat, a i kdyby fungovala, není jasné, jak moc se dokáže uplatnit. Má to být „nástupce mobilního internetu“, ale opravdu si nedovedu představit, jak si někdo v tramvaji ležérně nasadí VR headset. Zuckerberg zmiňuje i 2D podobu metaverza, jenže jaká je jeho konkrétní představa? Co má přesně metaverse představovat, a jak hodlá propojit chat třeba z mobilního telefonu na cestě s plnohodnotným virtuálním prostředí uživatelů v domácnosti nebo ve firmách?

Zkrátka se nelze ubránit pocitu, že je to jen jednoduchý marketing, a nic moc víc.

Buzzword bez buzzu

Jde očekávat, že i další firmy se metaverza chytnou, a že z toho bude asi to samé co z toho, když firmy prohlásí, že je to „řešení využívající umělou inteligenci“ – totiž vůbec nic. Jiné, jako Apple, myšlenku rovnou odmítnou.

Metaverse zůstává především buzzwordem, a ani projekt „sociálního VR světa“ Facebook Horizon Worlds (o němž se už mimochodem mluví v souvislosti se sexuálním obtěžováním a snížené bezpečnosti platformy) to nezmění lehce.

Anebo má Meta pravdu a my se brzy ocitneme ve vesmíru známého třeba z dystopické série knih Ready Player One (také zfilmováno), který připomíná něco mezi MMORPG a masivním metaverzem.

Nudit se každopádně nebudeme.

Komentář