Vědci nedávno stanovili pravděpodobnost zásahu životu nebezpečným gama zářením při průletu letadla bouřkou. Jedná se o reálnou hrozbu, nebo zbytečného strašáka?
Gama záření patří k vysoce energetickým typům elektromagnetického záření. Běžně se s ním můžeme setkat například v medicíně (v rámci radioterapie) či průmyslu (ke sterilizaci či dezinfekci), ale také během výbuchu supernov či v okolí černých děr. Poměrně vysoké dávky gama záření pak vznikají i během silných bouřek přímo na Zemi. Právě tyto exploze gama paprsků pak mohou na okamžik zasáhnout také cestující v letadlech, a vystavit je tak působení tohoto radioaktivního záření. Nejedná se přitom v žádném případě o zanedbatelné hodnoty.
Během bouřek mohou do atmosféry unikat vysoké hladiny gama záření. Zdroj: Freepik
Tento druh gama záření, které při bouřkách vzniká, se běžně označuje pojmem dark lightning, tedy temný blesk. Jeho existenci odhalili vědci již před téměř 30 lety. Podobně jako klasický blesk vzniká i temný blesk v důsledku rozptýlení elektrického náboje v mraku – ve spodní části se nahromadí záporně nabité elektrony, které způsobí, že se vše v jejich blízkosti pomocí elektromagnetických sil nabije kladně. Stačí tak, aby se mrak přiblížil k vysoké budově, stromu či jinému objektu, aby došlo k přenosu energie v podobně rozvětveného záblesku světla, blesku.
Rozdíl mezi běžným bleskem a bleskem temným pak spočívá v samotné viditelnosti tohoto jevu. Zatímco klasické blesky můžeme běžně pozorovat během každé silnější bouřky, jejich temná alternativa není okem viditelná. O to nebezpečnější však tento jev potenciálně je.
Jediný zásah temným bleskem může člověka vystavit celoživotní dávce gama záření
Vědci potvrdili, že za správných podmínek může proces vzniku blesku produkovat také rentgenové či gama záření, které je ve formě temného blesku vyvrženo do atmosféry. Záření v těchto neviditelných výbuších může nést milionkrát více energie než záření v běžném viditelném blesku. Tato energie v blesku nezůstává a rychle se rozptýlí do všech směrů.
Ačkoliv bezprostřední riziko při zásahu temným bleskem nehrozí, člověk vystavený takovéto dávce gama paprsků může být zasažen úrovní radioaktivity přes 0,3 sievertu. Bezpečnostní úroveň, kterou člověk dokáže zvládnout během jednoho roku, je pak Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu stanovena na 0,02 sievertu. Hodnoty, které vědci koncem roku 2022 získali díky počítačovým simulacím, tak odpovídají úrovni radioaktivity, kterou by člověk zvládl bezpečně tolerovat za 15 až 20 let života. Následky takového jevu by tedy mohly být fatální.
Pokud se letadla na svých trasách vyhnou bouřkám, je hrozba zásahu temným bleskem prakticky zanedbatelná. Zdroj: Freepik
Naštěstí ve prospěch bezpečného cestování letadly mluví pravděpodobnost. Jeden temný blesk totiž připadá za zhruba tisíc běžných blesků, a v kombinaci s faktorem, že se piloti při většině letů snaží bouřkám úplně vyhnout, je riziko zásahem gama záření z tohoto zdroje minimální. Dodnes však nelze jednoznačně říct, kolik lidí mohlo být při cestách vzduchem takto zasaženo, a je tak zřejmé, že musí být tento fenomén podroben dalšímu průzkumu.
