Prestižní vědecký magazín Nature uveřejnil novou analýzu, ve které přepokládají množství černých děr nacházejících se blízko supermasivní černé díry. Ta je vprostřed každé (přesněji řečeno téměř každé) galaxie, tedy i naší Mléčné dráhy.

Charles Hailey z Kolumbijské univerzity v New Yorku došel spolu s kolegy k výsledku pomocí archivních dat teleskopu na detekci rentgenového záření Chandra americké NASA. Ohlásili nález desítek neaktivních „binárních systémů“ s nízkou hmotností, ve kterých hvězda obíhá neviditelný objekt – tedy černou díru.

Další důkazy pro teorie Alberta Einsteina

Obří černá díra v centru Mléčné dráhy je známá jako Sagittarius A* je obklopena kruhem plynů a prachu, které poskytuje skvělé podmínky pro vznik nových masivních hvězd. Poté, co tyto hvězdy dožijí svůj cyklus, mohou se z nich následně stát černé díry.

„Centrum galaxie je natolik vzdáleno Zemi, že dávky rentgenového záření, které vydává, jsou dostatečně silné a viditelné pro nás jen každých 100 až 1000 let,“ vysvětluje profesor Hailey.

Když však Sagittarius A* pohlcuje menší černé díry, vydává sice menší, avšak pravidelnější a detekovatelné dávky záření. Extrapolací dat z teleskopu následně vědci odhadli, že se kolem naší supermasivní černé díry nachází kolem 300-500 binárních systémů a až 10 000 osamělých černých děr.

Podle výzkumníků z týmu profesora Haileyho jde o potvrzení teorie a navíc mají uveřejněné výsledky napomoci i ve zkoumání gravitačních vln. Pokud budou vědci znát přibližný počet černých děr v centru běžné galaxie by mohlo pomoci s určováním, jak moc s nimi gravitační vlny souvisí.

Gravitační vlny jsou fluktuací zakřivení časoprostoru, předpověděl je již Albert Einstein. Jejich první pozorování však proběhlo až v roce 2015. Za důležitý zdroj gravitačních vln se obecně předpokládají právě binární systémy – mimo jiné kupříkladu srážkou černých děr.

Zdroj: BBC