Vědci popsali pozorováním srsti myší neobvyklé chování kmenových buněk, které se nacházejí i v našich vlasech. Ty putují z jedné části folikuly do druhé, kde s pomocí proteinů stimulují pigmentové buňky. Tohle zjištění je klíčem k zastavení šedivění vlasů. Bude nutné jej však ještě potvrdit.
Experti z Grossmanovy lékařské školy Newyorské univerzity vysvětlili proces šedivění vlasů. Dva roky sledovali v srsti myší chování melanocytových kmenových buněk odpovědných za tvorbu pigmentu i v lidských vlasových folikulech.
Šedivé vlasy brzy mohou být jen dobrovolným módním doplňkem. Zdroj: Unsplash
Chtěli zjistit, zda šedivíme v důsledku ztráty těchto kmenových buněk. Jejich chování je však překvapilo. Ve váčku putovaly tam a zpět, přičemž přecházely do svého zralého pigment produkujícího stavu a zase jej opouštěly.
Vypadávání vlasů buňky unaví
Studie publikovaná v prestižním časopise Nature to popisuje tak, že každý váček disponuje vlastní zásobou melanocytových kmenových buněk. Když jsou potřeba, přesunou se z jedné části folikuly do druhé.
Tam proteiny stimulují dozrávání buněk produkujících pigment. Právě tyto buňky dávají chlupům a našim vlasům barvu. Postupně je však unavuje jejich neustálé padání a dorůstání. Zůstávají pak v zásobovací části a přestávají pobízet k produkci pigmentu.
Vědci to otestovali simulací zrychleného vypadávání vytrháváním chlupů u pozorovaných myší. To vedlo k dalšímu nahromadění těchto buněk v zásobovací části. Tmavě hnědá srst myší podle studie výrazně zesvětlala.
Šedivé vlasy jenom dobrovolně
Podle vědců může mít tohle pozorování důsledky pro pochopení šedivění lidských vlasů a pokud by další práce tyto výsledky potvrdily, šedivé vlasy by mohly sloužit už jen jako dobrovolný módní doplněk.
Hlavní autor studie Qi Sun podle serveru SciTechDaily připustil možnost stejného chování melanocytových buněk i u lidí. Šedivění vlasů by se dalo zabránit v případě, že vědci obnoví pohyb zablokovaných buněk.
Šedivění vlasů způsobují melanocytové buňky. Foto: Unsplash
Tato pohyblivost není přítomna u jiných sebeobnovujících se kmenových buněk, jako jsou buňky tvořící samotný vlasový folikul. Ty se pohybují pouze jedním směrem po dobu svého dozrávání, což podle Suna vysvětluje, proč vlasy mohou růst bez pigmentu.
Tým chystá další výzkum, v němž se pokusí obnovit pohyb melanocytových kmenových buněk ve vlasových váčcích nebo je do nich fyzicky vrátit, aby opět mohly produkovat vlasový pigment.
