Wikipedie po delší době přidala novou funkci a ačkoliv nelze říct, že je revoluční, používání webu je díky ní o dost příjemnější.

Pokročilý náhled stránky při najetí na odkaz v textu je pohodlná záležitost nejen pro ty, kteří potřebují rychle vyhledat co nejvíce relevantních informací o tématu, ale i pro typické brouzdaly. Právě ty, kteří si mezi stránkami spíše bezcílně bloudí nový náhled potěší asi nejvíce.

Užitečný je náhled také u extrémně odborných článků nebo těch, ve kterých se vyskytují neobvykle či nepříliš běžné jazykové prostředky. Najetím kurzorem na odkaz na daný výraz nyní uživatel ve valné většině případů okamžitě zjistí, jaké má slovo či slovní spojení v kontextu význam a nebude muset kvůli tomu otevírat a překlikávat na další panel.

Wikipedie oslavila 17 let a 299 jazyků

Náhledy testovala nezisková organizace Wikimedia Foundation (společnost, která Wikipedii financuje a do jisté míry spravuje) překvapivě dlouhou dobu – prvek byl v experimentální fázi již od roku 2014.

Samotný design náhledů je jednoduchý: jde o část nebo celý první odstavec článku, doprovodný úvodní obrázek článku a kolečko s nastavením, které umožňuje i nepřihlášeným uživatelům náhledy deaktivovat, pokud se jim z nějakého důvodu znelíbí.

Uživatelé, kteří se často pohybují po německé nebo anglické verzi Wikipedie, si mohli tohoto prvku všimnout již o dost dříve, na konci roku 2017 již náhledy fungovaly, byť ne v podobě, v jaké jsou k vidění dnes. Náhledy jsou rovněž běžné v aplikaci pro Android, kde se obdobná funkce nachází již od září 2015. Celosvětově se náhledy ovšem objevily až 17. dubna.

Wikipedia dnes patří mezi nejslavnější webové stránky vůbec, chlubí se 300 000 aktivními uživateli a 75 miliony registrovanými. To se sice nezdá jako moc – a také není – ale je nutné si uvědomit, že velká část uživatelů využívá wikipedii bez jakékoliv registrace.

Jakožto platforma založená majoritně na bezplatné práci neodborné veřejnosti, ocitá se pravidelně pod palbou kritiku ohledně přesnosti, kvalitě textu, neschopnosti bránit se trollingu a podobně. Ačkoliv Wikipedia rozhodně není bez chyb a např. pro akademickou nebo novinářskou práci není dobré na ni spoléhat, pro běžné čtení a zběžné pochopení většiny témat je obecně považována za dostačující.