Jste fanoušky komixů, filmů a seriálů DC Comics se Supermanem? Nebo snad preferujete spíše Marvel a skupinu superhrdinů X-men, konkrétně tajemného Cyclopse? Anebo prostě jen chcete z očí vystřelovat lasery? Až tak jednoduše to sice nepůjde, ale laserovou čtečku v očích opravdu mít můžeme, vyplývá z výzkumu britských vědců, uveřejněného v prestižním časopise Nature.
https://youtu.be/R8nWG456o-Q
Konkrétní detaily a výsledky studie (poněkud těžko srozumitelné pro laického čtenáře) blíže popsal server IEEE Spectrum. Ve své podstatě se jedná o ultratenký flexibilní povrch, který dokáže vyprodukovat laserové záření. Tým vědců z Fakulty fyziky a astronomie na University of St. Andrews ve Skotsku dokonce zpětné vyzařování laseru z organické membrány úspěšně otestoval na kontaktních čočkách.
Zájemci se však v Cyclopse nepromění. Aby laser nemohl lidský zrak poškodit, je velmi slabý a naprosto neškodný. Podle vědců by však mohl najít využití například pro identifikaci a autentizaci jednotlivců skrze nositelné bezpečnostní kódy, snadno snímatelné pomocí „laserového zraku“. Případně by lasery v čočkách mohly sloužit jako poněkud zvláštní druh čtečky čárových kódu.
Laserem nepůjde nikoho ohrozit, posloužit by mohl jako dodatečné zabezpečení
Membrána schopná laserového záření je méně než tisícinu milimetru tenká a značně flexibilní, takže jí jde snadno vložit právě do kontaktních čoček nebo třeba polymerových bankovek. Ty se u nás neužívají, mezi jejich spotřebitele patří Austrálie, Kanada, Spojené království nebo z kontinentální Evropy například Rumunsko.
V budoucnu je však možné, že i u nás v České republice polymerové bankovky objeví – jsou totiž výrazně odolnější vůči poškození a lze na ně snadno vložit dodatečné bezpečnostní prvky, jako právě třeba toto laserové spektrum, které lze snadno přečíst.
Když se laserová membrána osvítí jiným laserem, vydá „v odpověď“ vlastní laser s vlnovou délkou mezi 420 a 700 nm podle konkrétního druhu membrány. Membrána samotná je navíc vytvořena z organických polovodičů.
Zdroj: Nature, graf č. 4
Výsledné světlo vytvořené laserovým zářením je slaboučké, jen kolem nanowattu, což je naprosto nedostatečné na jakékoliv osvícení. Je to však dost na to, aby bylo možné vzniklé světlo nasnímat.
K testování tým vědců integroval membránu do kontaktních čoček, který vložili do kravského oka (strukturou velice podobného lidskému). Další membránu ještě výzkumníci vložili na nehet palce jednoho z vědců – úspěšně. Obě membrány vyprodukovaly laserový paprsek.
Paprsek v kontaktní čočce byl navíc bez jakéhokoliv vychýlení bezpečný pro oko, tudíž využitelný pro biometrické zabezpečení, píší v abstraktu studie vědci. Technologii by tak šlo teoreticky využít jako doprovod ke skenování duhovky nebo jakožto další, samostatnou bezpečnostní implementaci.
Skutečného, širšího využití technologie se nedočkáme ještě mnoho let, pro dnešní dobu se zkrátka zdá jako příliš futuristická. Časem by však „oční čtečky“ mohly patřit do základní výbavy moderního člověka.
