Týmu vědců z Velké Británie se podařilo upravit genetickou informaci u slepic do takové míry, že zvířata vykazovaly značnou míru odolnosti proti nákaze virem ptačí chřipky. Má nový objev šanci vymýtit tuto nemoc ze světové populace ptactva?
Ačkoliv se svět stále ještě úplně nevzpamatoval z vlny pandemie virového onemocnění COVID-19, je možné, že se brzy bude muset vypořádávat s další hrozbou v podobě epidemie ptačí chřipky. Následky této choroby postihující primárně ptactvo se v menší míře projevily již v minulosti, aktuálně se však vědci obávají propuknutí nemoci v globálním měřítku. Stále častěji se navíc objevují zprávy o přenosu na savce, a riziko celosvětové paralýzy se tak stává mnohem reálnějším.
Vědci se v nejnovější studii zaměřili na možnosti zvýšení imunity slepic za pomoci genetického inženýrství. Zdroj: Unsplash
U upravených slepic je riziko nákazy mnohonásobně nižší
Novou naději by však mohlo zvířatům i lidem přinést genetické inženýrství. Jeho sílu se rozhodli použít britští vědci v nedávné studii publikované v časopise Nature Communications. Ve svém výzkumu se zaměřili na možnost úpravy genetické informace slepic tak, aby byly vůči nákaze imunní. Z dřívějších studií totiž vyplynulo, že za replikací viru stojí protein zvaný ANP32A. Autoři publikace se tak rozhodli vyřadit z provozu gen, který tuto bílkovinu produkuje. Po následnému vystavení takto modifikovaných kuřat běžné dávce kmene viru H9N2 prostřednictvím blízkého kontaktu s infikovanými ptáky byla prokázána imunita vůči nákaze u 90 % slepic. Slibné výsledky byly pozorovány i v případě 1000násobku běžné expozice, kde dokázalo odolat 50 % kuřat, nicméně i u druhé poloviny vzorku byly hladiny viru v těle v porovnání s nemodifikovanými slepicemi mnohem nižší. Obecně se také snížila přenositelnost patogenu v rámci zkoumaného vzorku.
Šíření ptačí chřipky u kuřat a slepic většinou vede k masovému vybíjení celých chovů. Zdroj: Unsplash
Modifikace genů kuřat není zárukou imunity, vědci však věří v úspěch
Ačkoliv jsou úspěchy dosažené modifikací byť jen jediného genu značné, k úplné eliminaci choroby ze světové populace ptáků bude zapotřebí mnohem více práce. Podobně jako koronavirus se totiž i virus ptačí chřipky velmi rychle vyvíjí a podléhá nejrůznějším mutacím, které znesnadňují jeho likvidaci. Jednou z dnes již známých variant viru je pak i ta, která dokáže nepřítomnost genu kódujícícho ANP32A obejít, a využít některý s příbuzných proteinů ANP32B a ANP32E. Ačkoliv pak testy na buněčných kulturách slepic ukázaly, že lze zablokovat i geny regulující tyto další bílkoviny, zásah do dědičné informace kuřat je již v tomto případě poměrně výrazný, a vědci se obávají, že bude mít negativní dopady na celkové zdraví kuřat. Přestože tedy může genové inženýrství představovat zajímavou příležitost v boji s šířením ptačí chřipky, ke globálnímu omezení nemoci nejspíš stačit nebude.
Genetické inženýrství je revolučním oborem vědy, které však i dnes budí četné rozpaky z řad laické i odborné veřejnosti. Zdroj: Freepik
Řada odborníků však považuje nový objev za významný už jen z vědeckého hlediska. Genové inženýrství je totiž velmi komplexním oborem, a hrátky s dědičnou informací živočichů mohou mít ve většině případů katastrofické účinky. Skutečnost, že lze tímto způsobem zvýšit rezistenci zvířat – a v budoucnu možná i lidí – vůči některým nemocem, může být předzvěstí nové éry moderní medicíny.
