Již je rozhodnuto – Česká republika dokončí nákup 24 nadzvukových letounů F-35 Lightning II. Odborníci se přes utichající hlasy kritiků shodují, že jsou přínosy těchto strojů pro české letectvo nezpochybnitelné.

Není žádným tajemstvím, že česká vojenská technika je v mnoha ohledech zastaralá, a je tak odkázána na pravidelnou obměnu ze strany zahraničních výrobců, kteří se na vývoj a distribuci armádních strojů zaměřují. V případě letectva toto pravidlo platí dvojnásob. Ochráncem české oblohy jsou tak již od roku 2004 stíhačky JAS-39 Gripen z dílny švédské společnosti Saab. Česká republika však tyto stroje nevlastní, pouze si je pronajímá. A konec smlouvy o zapůjčení Gripenů se rychle blíží – aktuálně se počítá s jejím vypršením v roce 2027. Společnost Saab sice apeluje na českou vládu ve snaze platnost smlouvy prodloužit, problém ovšem je, že stroje JAS-39 dnes poměrně značně zaostávají za konkurencí v podobě evropských Eurofighter Typhoon, ruských Su-57 či amerických F-35 Lightning II. Modernizace výbavy vzdušné obrany je tedy nezbytná a prolne se i do jiných sfér ozbrojených sil, včetně pozemních vojsk.

Dva tucty stíhaček F-35 by měly již brzy brázdit vzdušný prostor nad ČR. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Není tedy divu, že se ČR rozhodla poohlédnout po nových stíhačkách. Volba padla na letouny F-35, které se již během svého vývoje americkou společností Lockheed Martin začaly v rámci nejnovější páté generace stíhaček projevovat jako bezkonkurenční. Jak moc tyto stroje dokáží posunout úroveň právě českého vojenského letectva?

Výkon vítězí

Z hlediska letových parametrů je F-35 Lightning II spíše lepším průměrem. Jak se ovšem ukazuje, hlavní síla moderních letounů nespočívá v dosažení rekordních rychlostí či extrémní manévrovatelnosti. F-35 exceluje v rámci své technologické vyspělosti, které není žádný jiný bojový letoun aktuálně roven. A právě tyto nové technologie Česká republika zoufale potřebuje, aby si udržela vysokou bojeschopnost v rámci plnění závazků v NATO. Nové stíhačky pak představují naprosto unikátní balíček špičkové výbavy, výstroje a výzbroje, které z nich činí univerzální nástroje vzdušné podpory.

Jednou z klíčových vlastností stíhaček F-35 Lightning II je jejich schopnost kombinovat data ze soustavy senzorů, kterými sleduje okolí. Integrace dat představuje výrazný posun v situačním povědomí pilota, a umožňuje tak zefektivnit průběh samotné mise. Letec tak není přehlcen stovkami údajů o letu, software letounu vybere pouze ty informace, které může reálně využít. V kombinaci s fúzí senzorů, díky které jsou data ověřována z vícero zdrojů v reálném čase, jsou stíhačky F-35 vybaveny skutečně pokročilým systémem mapování bojiště, který informace předává nejen samotnému pilotovi, ale také dalším aktivním složkám v akci. Důležitou součástí výbavy je pak technologie stealth, kterou do značné míry definuje samotná konstrukce letadla, a díky které jsou tyto stroje vůči běžným detekčním zařízením prakticky neviditelnými.

Pokročilé stealth prvky, které jsou součástí konstrukce letounů F-35, výrazně snižují schopnost jejich detekce. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Senzory kam se podíváš

Samotných senzorů pak ve strojích F-35 Lightning II rozhodně není málo. Ve výbavě tak nechybí například Advanced Electronically Scanned Array (AESA) radar, který dokáže sledovat několik cílů najednou a předvídat jejich chování. Za zmínku stojí i elektrooptický zaměřovací systém EOTS či infračervený zaměřovací senzor s dlouhým dosahem, který v kombinaci s palubní databází potenciálních hrozeb dokáže rychle a efektivně zaměřit cíl, který následně bleskurychle zlikviduje sada přesně naváděných střel. Všechny tyto operace pak probíhají zpravidla automaticky, a pilot tak získává pouze jednouchý výstup veškerých výpočtů, který mu usnadní rozhodování. A právě tato transformace dat z řady senzorů v kompaktní a přehledný obraz je tím, čeho si piloti na F-35 Lightning II cení ze všeho nejvíce.

Pod dohledem AI

K zajištění tak sofistikované fúze informací je však zapotřebí poměrně výkonný hardware i software. Není tedy divu, že se společnost Lockheed Martin rozhodla vzít si na pomoc umělou inteligenci. AI je totiž na práci s obrovským objemem dat a zpracováním výstupu z nich odborníkem na slovo vzatým. Výsledek fúze informací je pak promítán pilotům přímo do helmy Helmet Mounted Display System (HMDS), která disponuje kvalitním OLED displejem zobrazujícím vše potřebné přímo před pilotův zrak. Výpočetní technika s umělou inteligencí tak může mnoho z těchto funkcí vykonávat autonomně, do značné míry na základě porovnávání proměnných s existujícími informacemi a precedenty stanovenými v předchozích případech, aby mohla vydat doporučení pro letce či jinou osobu kompetentní rozhodovat.

Let F-35 je do značné míry automatizován, pilot tak není přehlcen množstvím dat a informací. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Piloti F-35 získají neocenitelné zkušenosti, které mohou předávat dál

Z výše uvedeného logicky vyplývá, že letci, kteří budou stíhačky F-35 Lightning II pilotovat, budou muset projít náročným odborným výcvikem. Jakkoliv jsou totiž systémy moderních letounů autonomní, jde stále o vybavení v hodnotě řádu miliard korun, které česká armáda neplánuje svěřit nezkušenému pilotovi. Samotný výcvik pak sice představuje další náklady na provoz stíhaček, v konečném důsledku se však může ukázat stejně přínosným jako samotný nákup strojů. Nejen piloti, ale i technici pracující s letadly F-35, totiž nabudou při práci s pokročilými technologiemi unikátní know-how, které bude možné dále rozvíjet a sdílet se spojenci. Právě interoperabilita mezi jednotlivými členskými státy je pak jedním ze základních pilířů organizace NATO, jíž je ČR od roku 1999 členem. I v tomto směru tak naše země získá určitou strategickou výhodu v rámci mezinárodních vztahů.

Nákup letounů podpoří tuzemský i mezinárodní průmysl a vzájemnou spolupráci

V médiích se v poslední době objevují zprávy o tom, že pořízení 24 stíhaček F-35 se České republice dlouhodobě prodraží, jelikož kromě samotného nákupu a zácviku pilotů bude nutné vybudovat pro letouny alespoň základní infrastrukturu. Ta u nás zatím chybí, a její absence má také vliv na to, že se původní plán doručení prvních letadel od společnosti Lockheed Martin musel posunout z roku 2027 na rok 2031. Česko tak bylo okolnostmi nuceno tuto nabídku dřívějšího dodání odmítnout.

Stíhačky F-35 Lightning II obohatí nejen českou armádu, ale také další sféry naší infrastruktury. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Na situaci však nelze pohlížet jako na pouhé výdaje navíc, ve skutečnosti totiž jde o jedinečnou příležitost. Práce na modernizaci vybavení i zázemí pro letectvo ČR totiž přinese možnost komunikace a spolupráce s ostatními státy, které již upgrade svých ozbrojených sil úspěšně realizovaly. Příchod F-35 do Česka navíc představuje příslib rozvoje těžkého průmyslu doma i v zahraničí. Svou šanci na rozvoj pak jistě dostanou také vědecké a technické obory, které budou moci nabyté zkušenosti využít pro vývoj vlastních projektů. V žádném případě tak nepůjde pouze o předražené hračky, které budou na českých vojenských letištích stát a korodovat bez šance na reálné využití.

Časový plán: Kdy dorazí první F-35 do ČR?

Jaká je tedy aktuální situace? Nákup 24 letounů F-35 Lightning II byl vládou definitivně schválen 27. září 2023. Celková částka, kterou ČR USA zaplatí, by se měla pohybovat okolo 106 miliard korun, a kromě samotného pořízení strojů zahrnuje také náklady na výcvik pilotů, nákup paliva či servis. Dalších zhruba 44 miliard korun ze státního rozpočtu pak bude dedikováno tuzemskému trhu, odkud bude realizována výstavba infrastruktury, nákup paliva i rekrutování odborného personálu. Ještě letos by tak měly být podepsány veškeré dohody v rámci průmyslové spolupráce, a bude se moci začít budovat infrastruktura pro provoz stíhaček. Ta by měla být dokončena do roku 2030. Paralelně s finálními fázemi výstavby však již bude zahájen výcvik pilotů na půdě Spojených států, který bude probíhat v letech 2029-2031. Jakmile bude mít ČR zázemí pro letouny zajištěno, budou zahájeny dodávky prvních strojů a výcvik se postupně přesune ze zámoří k nám. První letouny by pak měly dosáhnout částečných operačních schopností v roce 2032, plná bojeschopnost se pak očekává v roce 2035, kdy bude oficiálně ukončen provoz letounů JAS-39 Gripen. Stíhačky F-35 Lightning II pak budou ve výbavě Armády ČR zhruba do roku 2069, přičemž celková částka na jejich pořízení a provoz do této doby se odhaduje na zhruba 322 miliard korun.

Prvních strojů by se Česká republika měla dočkat v roce 2029. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Závěrem: F-35 je posilou, na kterou česká armáda dlouho čekala

Stíhačky F-35 Lightning II představují na současném trhu to nejlepší, co lze vzdušným silám Armády ČR aktuálně nabídnout. Ať chceme nebo ne, tvoří investice do obrany státu významný podíl z celkového HDP. Přestože České republice s největší pravděpodobností riziko přímého napadení jiným státem či organizací nehrozí, rozvoj vojenských technologií ukotvuje nejen politickou, ale také ekonomickou pozici naší země v rámci Evropy, a potažmo i celého světa. Jde tak o přirozenou modernizaci jedné ze sfér státní infrastruktury, která s sebou přinese celou řadu benefitů pro armádu, průmysl i služby, a která umocní suverenitu České republiky v globálním měřítku.

Zdroje: 1, 2, 3, 4