Kdysi byla Yahoo společnost, před kterou si měl kleknout i Google. Dnes už není téměř ničím a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla tato nezáviděníhodná situace jakkoliv změnit.

Yahoo v pátek zrušilo svou aplikaci na „sdílené spoření“, a to jen několik měsíců po jejím vzniku. Snad pro nikoho už to ale není překvapením. Příběh Yahoo je plný špatných rozhodnutí, nešťastných událostí a neúspěchu.

Jak vůbec mohlo Yahoo, nejstarší dosud existující webová společnost, upadnout téměř v zapomnění?

Mimochodem, Yahoo sice nadále existuje, avšak už jen jako součást telekomunikační společnosti Verizon. Přežívá nyní pod názvem Oath, který sdílí s bývalým konkurentem AOL. Svou značku si se souhlasem Verizonu prozatím ponechává.

Dlouhá historie plná ztrát

Začátky Yahoo se počítají už od roku 1994 – příští rok tedy firma oslaví 25 let existence. Pokud bude ještě vůbec fungovat.

Historie začíná na Stanfordově univerzitě, kde mimo jiné začaly své dlouhé putování i Google, Sun Microsystems, Hewlett-Packard nebo třeba Cisco Systems. Doktorandi Jerry Yang a David Filo vytvořili organizovaný adresář jiných webových stránek. V dubnu pojmenovali svou společnost Yahoo!, z původního poněkud krkolomného názvu „Jerry and David’s Guide to the World Wide Web“. V lednu 2015 si následně registrovali doménu yahoo.com.

Během slavné internetové horečky na přelomu tisíciletí se firma přeměnila ve webový portál (mimochodem docela podobný českému Seznamu) a hodnota akcií bleskově vzrostla, stejně jako návštěvnost. V roce 2000 dosahovala cena jedné akcie 118,75 amerických dolarů.

A pak bublina praskla.

Příští rok měly akcie Yahoo hodnotu 8,11 dolarů. Tím začalo dlouholeté trápení firmy, která se nikdy pořádně z konce internetové horečky nevzpamatovala.

Slibné začátky, tvrdý pád

Už ke konci roku 1994, tehdy ještě na adrese akebono.stanford.edu/yahoo měla stránka přes milion návštěv, v té době obrovský počet, který dále rostl.

Nejlepší časy pro Yahoo nastaly v letech 1997–1999. Yahoo učinilo několik klíčových akvizic a výrazně rozšířilo své působení. Vznikl Yahoo! Mail, Yahoo! Games, Yahoo! Groups, Yahoo! Pager a další služby.

Ještě v roce 2000 se zdálo, že Yahoo čekají zlaté časy. Firma byla na absolutním vrcholu, patřila mezi největší, nejvlivnější a nejpopulárnější.

Konec internetové horečky většinu firem zlikvidoval, Yahoo však díky svému postavení jakž-takž přežilo, byť své dřívější slávy už nedosáhlo nikdy.

Ale společnost se nevzdávala. Ve Spojených státech byla konkurencí dříve mocnému AOLu, další z firem, které konec bubliny přežily. AOL je dnes ironicky vzato s Yahoo blízce spjat díky Verizonu a zmíněné divizi Oath, kde obě společnosti společně pracují.

Yahoo také nadále patřilo mezi hlavního hráče na poli vyhledávačů. Firma odkoupila AltaVistu, před nástupem Googlu jeden z nejpopulárnějších vyhledavacu.

S Googlem mimochodem Yahoo spolupracovalo od roku 2000 do roku 2004, kdy dokonce využívalo pro vyhledávání engine Googlu; zároveň s tím však vlivem složitých obchodních vztahů byly obě firmy i konkurenti.

V roce 2004 ještě Yahoo vzdorovalo Googlu vylepšením svého e-mailového klienta Yahoo Mail, v době, kdy Google vyvinul Gmail.

O rok později si Yahoo stále ještě udržuje významné postavení, byť prohra s Googlem se zdá neodvratitelná. Firma odkoupila populární Flickr a v USA známý (a dnes už neexistující) web del.icio.us.

Odmítnutí Microsoftu

Zřejmě největším omylem v historii Yahoo se stalo odmítnutí Microsoftu, který chtěl firmu po bídných finančních výsledcích odkoupit. V lednu 2008 nabídl Microsoft 44,6 miliard dolarů v penězích a akciích. Velmi slušná nabídka pro firmu, které se nedařilo a která stále více upadala, byť tehdy ještě její situace nevypadala až tak hrozivě.

Ne. Yahoo odmítá, po Microsoftu chce 50 miliard. Steve Ballmer nesouhlasí a nabídku ruší.

Později ve stejném roce přichází jedna z nejhorších ekonomických recesí v historii USA. Yahoo padá a ke konci roku se hodnota firmy odhaduje na méně než polovinu toho, co Microsoft nabídl.

Steve Ballmer tehdy slavně řekl, že „někdy prostě máte štěstí“.

Yahoo jej nemělo nikdy.

Po odmítnutí Microsoftu nastalo období častých změn ve vedení společnosti. Bývalý prezident PayPalu Scott Thompson v roce 2012 kupříkladu vydržel v Yahoo pouhé čtyři měsíce.

A stihl v té době učinit další obří přešlap, který se tehdy zdál i poměrně rozumný: prodal 20% podíl v relativně neznámé firmě jménem Alibaba, aby získal peníze. V čínské korporaci Alibaba, která dnes ve veřejném cloudu poráží Amazon, Microsoft i Google a patří mezi největší internetové společnosti na světě. 16 % podílu si Yahoo ještě ponechává, ale následný vzestup Alibaby jej přesto zabolí.

V roce 2012 nastupuje do čela podniku Marissa Mayerová, bývalá viceprezidentka Googlu, a Yahoo ožívá. Firma, zdá se, chytá druhý dech.

Začátek konce

A zase ne. Téměř 50 odkupů, mezi nimi Tumblr nebo Brightroll, ale žádný větší úspěch. Yahoo se propadá stále hlouběji a Marissa Mayerová nakonec souhlasí s prodejem firmy – za pouhých 4,48 miliard dolarů jej v červenci 2017 kupuje Verizon. Cena měla být vyšší, ale Yahoo v té době přiznalo úniky dat uživatelů, což umožnilo Verizonu snížit hodnotu transakce o stovky milionů.

Marissa Mayerová rezignuje a Yahoo se mění v Oath.

Yahoo si v současnosti zachovává pod Oathem svou značku, ale kdo ví, jak dlouho to vydrží. Je tu také ještě Altaba, tak se jmenuje „nástupnická společnost“ po Yahoo. Ta však neovládá téměř nic, kromě 16% podílu v Alibaba a 35 % v Yahoo! Japan, plus několika minoritních podílů v dalších společnostech.

Současná existence Yahoo je už jen oddalování konce. Bolestivé utrpení firmy začalo v roce 2001 a dosud neskončilo. Společnost, které před patnácti lety konkurovala Googlu a měla reálnou naději jej porazit, však bude v budoucnu sloužit jako skvělý příklad toho, jakým špatným rozhodnutím se v podnikání vyvarovat.