Hladina kofeinu v krvi možná neovlivňuje jen to, jak bdělí se cítíme, ale také množství tělesného tuku – a tím i riziko vzniku diabetu 2. typu. Právě k tomuto závěru dospěla studie, která se pokusila jít dál než běžné pozorování a pomocí genetiky hledala příčinné souvislosti mezi kofeinem, indexem tělesné hmotnosti (BMI) a cukrovkou.

Výzkumníci analyzovali genetická data necelých deseti tisíc lidí a zaměřili se na geny, které ovlivňují rychlost odbourávání kofeinu v těle.

Káva má vliv na tělesný tuk. Zdroj: ChatGPT

Ukázalo se, že lidé, u nichž kofein zůstává v krvi déle, mají v průměru nižší BMI i menší množství tělesného tuku. Zároveň u nich vycházelo nižší riziko rozvoje diabetu 2. typu, přičemž zhruba polovina tohoto efektu byla vysvětlena právě nižší hmotností.

Zajímavé je, že ačkoli se kofein často spojuje se zdravím srdce, v této studii se žádná souvislost mezi jeho hladinou v krvi a kardiovaskulárními onemocněními, jako je mrtvice nebo srdeční selhání, neprokázala.

Kofein není lék

Autoři se domnívají, že vliv kofeinu na tělesnou hmotnost může souviset s tím, že zvyšuje tvorbu tepla v těle a podporuje spalování tuků, tedy procesy důležité pro celkový metabolismus.

Káva rozhodně není řešení tělesné hmotnosti. Foto: Unsplash

Zároveň ale upozorňují, že kofein není univerzální lék a jeho účinky nejsou pouze pozitivní. Krátkodobé studie sice ukazují úbytek hmotnosti, dlouhodobé dopady pravidelného příjmu kofeinu však zatím nejsou dostatečně prozkoumané. Právě proto vědci volají po kontrolovaných klinických studiích, které by ověřily, zda by nekalorické kofeinové nápoje mohly hrát roli v prevenci obezity a diabetu.

I malé metabolické efekty totiž mohou mít při tak masivní celosvětové spotřebě kofeinu překvapivě velký dopad na veřejné zdraví.

Zdroje: ScienceAlert, National Library of Medicine