Nová studie švýcarských vědců demonstrovala, že zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do betonového kameniva nebo přírodních nádrží má smysl. Tyto metody jsou nejen technicky proveditelné, ale i šetrné k životnímu prostředí.
Klimatický summit COP28 v Dubaji skončil dohodou o omezení spalování fosilních paliv, což znamená postupné snížení těžby a spotřeby, nikoli postupné ukončení těchto procesů. Dokument počítá s dalšími nástroji při cestě k uhlíkové neutralitě.
Návrh dohody zahrnuje odklon od fosilních paliv v energetickém systému řádným, rovnocenným a spravedlivým způsobem do roku 2050 a ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030.
Cílem je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní a dosáhnout čisté nuly, přestože nějakou měrou stále zpracovávat fosilní paliva budeme. Text však ještě zmiňuje investice do technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.
Tyto technologie jsou zatím velice nákladné, přičemž ve velkém měřítku se zatím neosvědčily. Švýcarští experti z ETH Zurich však podle serveru Futurity ukázali, že jsou tyto metody nejen technicky proveditelné, ale i šetrné ke klimatu.
Tým pro svou studii využil emise z čističky odpadních vod v Bernu. Ty zachytil a buď uložil v recyklovaném betonovém kamenivu ve Švýcarsku nebo v geologické nádrži na Islandu. Analyzoval přitom celý cyklus procesu.
Dosáhneme čisté nuly?
Cyklus zahrnoval zachycení, mineralizaci, uložení a transport tohoto plynu. Vědci spočítali, kolik skleníkových plynů při tomto procesu vznikne. V obou případech množství uloženého oxidu uhličitého emise z dopravního řetězce výrazně zastínilo.
Při skladování do betonového kameniva byla účinnost (poměr mezi uloženými a novými emisemi) 90 procent a v případě geologické nádrže 80 procent. Výsledky však lze v budoucnu ještě zlepšit, upozornili experti.
Tyto emise jsou produktem přepravy kontejnerů lodní a železniční dopravou. Pokud bychom začali v budoucnu přepravovat odpadní oxid uhličitý ve velkém, ideálním řešením by byla podle odborníků síť potrubí vybudovaná pro jeho transport.
Potrubí se vyplatí ještě z jiného důvodu. Vědci měli při přepravě odpadního plynu na Island regulační potíže. Vzhledem k tomu, že šlo o vůbec první případ přeshraniční přepravy oxidu uhličitého ve formě odpadu, se není čemu divit.
Pokud tedy bude chtít svět zachytávat a skladovat oxid uhličitý ve velkém (pomineme-li návrh vybudovat potrubí pro přepravu), budou se muset jednotlivé státy vzájemně dohodnout na jasných předpisech.
Zdroje: Futurity
Pokud je to pod 100%, tak nedává žádný smysl něco takového realizovat, protože objem nových emisí je vyšší než objem uložených….
Nicneřešící zbytečnost! CO2 má na globální teplotu minimální vliv. Nehledě na to, že setrvačností biosféry se bude oteplovat ještě nejméně sto let.