Sociální sítě jako Facebook či Instagram jsou nedílnou součástí našich životů se svými klady i zápory. Z nové studie německých vědců vyplývá, že omezení času stráveného na těchto platformách během pracovního výkonu zlepšuje naši efektivitu i duševní pohodu a snižuje pocit přepracovanosti.
Dopad sociálních sítí na naše duševní zdraví zkoumalo již mnoho studií s různorodými závěry. Některé sociálním sítím přičítaly plusové body za lepší náladu, jiné zase mínusové za negativní vliv na psychiku i naše sebevědomí.
Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi provedla podle magazínu EurakAlert! experiment s cílem popsat účinky prokrastinace na sociálních sítích během pracovní doby.
Experimentu se zúčastnilo 166 lidí, kteří stráví denně na sociálních sítích nesouvisejících s pracovní náplní alespoň 35 minut. Vědci účastníky náhodně rozdělili do dvou skupin podle míry používání sociálních médií.
Ta první své návyky nijak neměnila, druhá skupina však dostala za úkol strávit na sítích každý den o 30 minut méně času. Následně museli dobrovolníci vyplnit dotazníky týkající se jejich duševního zdraví a kvality života.
Jak málo stačí ke štěstí
Podle práce publikované v časopise Behaviour & Information Technology účastníci z druhé skupiny cítili výrazně větší spokojenost s prací i duševním zdravím. „Lidé v této skupině se cítili méně přepracovaní a v práci byli více angažovaní,“ uvedla Brailovskaia.
Stejně tak se u nich snížil pocit FoMO – Fear of Missing Out, tedy že se na sociálních sítích děje něco, co jim uniká. Méně času na sociálních sítích během práce navíc vede k častějším interakcím s kolegy, což zase souvisí s nižším pocitem odcizení.
„Myslíme si, že lidé se snaží využívat sociální sítě k vyvolání pozitivních emocí, které jim v každodenním pracovním životě chybí, hlavně když se cítí přepracovaně,“ vysvětlila expertka a dodala, že mnoho zaměstnanců navíc hledá lepší pracovní příležitosti na LinkedInu.
Takto ztrácíme koncentraci, nesoustředíme se na práci a vykazujeme horší pracovní výsledky (a máme tedy i nižší úroveň spokojenosti). „Náš mozek se nedokáže dobře vyrovnat s neustálým odváděním pozornosti od hlavního úkolu,“ řekla Bochumi.
Ze studie tedy vyplývá, že méně je někdy více. Sociální sítě jsou ideální k odpočinku po práci, během ní bychom ale měli nechat telefony v kapsách.