Vesmírné dalekohledy Hubble a James Webb patří mezi nejvýkonnější nástroje pro pozorování vesmíru, které lidstvo kdy vyvinulo. Oba dalekohledy nám poskytují neuvěřitelně detailní snímky vzdálených galaxií, hvězd a exoplanet, rozšiřují naše pochopení vesmíru a jeho složení. Přesto může vyvstat otázka, proč nepořizují snímky Měsíce, který je naším nejbližším vesmírným sousedem. Odpověď vás možná překvapí.

Tuto nenápadnou otázku dostal nedávno popularizátor astronomie a pracovník brněnské hvězdárny Pavel Gabzdyl. A jelikož jde o opravdu zajímavé téma, rozhodl se svou odpověď sdílet veřejně.

Co nám brání použít slavné dalekohledy pro pozorování Měsíce?

1. Světelná citlivost: Hubbleův a Webbův vesmírný dalekohled jsou navrženy pro pozorování velmi slabých a vzdálených objektů. Měsíc je pro tyto dalekohledy příliš jasný, což by mohlo poškodit jejich vysoce citlivé detektory. Představte si použití extrémně citlivého fotoaparátu pro fotografování přímého slunečního světla; výsledkem by bylo přesvícení a potenciální poškození senzoru.
2. Rychlost pohybu: Měsíc se na obloze pohybuje relativně rychle ve srovnání s vzdálenými objekty, na které jsou tyto dalekohledy zaměřeny. Aby Hubble nebo Webb mohly pořídit detailní snímek, musí být schopny se na objekt zaměřit a udržet ho ve svém zorném poli po dostatečně dlouhou dobu. Rychlý pohyb Měsíce by vyžadoval rychlé sledování, což by mohlo být pro tyto dalekohledy problematické.
3. Nízké rozlišení: Hubbleův ani Webbův vesmírný dalekohled nejsou vybaveny dostatečným rozlišením pro detailní sledování povrchu Měsíce. Přestože jsou tyto dalekohledy schopné zachytit ohromující snímky vzdálených galaxií a kosmických jevů, když jde o pozorování Měsíce, jejich schopnosti jsou omezené. S Hubbleovým dalekohledem by bylo možné na Měsíci rozlišit nanejvýš stometrové detaily, což je nedostatečné pro identifikaci menších objektů. Webbův dalekohled, navzdory své pokročilé technologii a zaměření na infračervené spektrum, je na tom v tomto ohledu ještě hůře, což potvrzuje, že tyto dalekohledy byly primárně navrženy pro jiné vědecké účely než pro detailní průzkum povrchu Měsíce.

Za druhé: Co se Webbova dalekohledu týče, mohlo by jej dokonce sledování Měsíce „oslepit“. Pracuje především v infračervené části spektra, díky čemuž dokáže detekovat velmi vzdálené objekty. Měsíc je ale pro něj příliš „blízkým“ a tím pádem i příliš teplým objektem, jehož záření… pic.twitter.com/cwWLjCD5pW

— Pavel Gabzdyl (@GabzdylPavel) March 11, 2024

Budeme se opakovat, ale hlavním úkolem Hubbleova a Webbova vesmírného dalekohledu je prozkoumávat hluboký vesmír. Tyto dalekohledy jsou navrženy k pozorování galaxií, hvězd a planet ve velkých vzdálenostech, aby nám poskytly lepší porozumění vesmíru a jeho vývoji.

Na pozorování Měsíce máme vhodnější přístroje

Pro průzkum Měsíce byly vyvinuty specializované přístroje, jako jsou lunární sondy. Tyto mise jsou vybaveny přístroji, které jsou speciálně navrženy pro mapování povrchu Měsíce, hledání vody, zkoumání jeho geologie a dalších vlastností. Tyto mise mohou poskytnout mnohem detailnější snímky a data o Měsíci, než by bylo možné získat pomocí Hubbleova nebo Webbova dalekohledu.

Za čtvrté: Abychom byli důslední, Hubbleův vesmírný dalekohled se na Měsíc několikrát přece jen „podíval“. Nebylo to ale za účelem sledování jeho útvarů. V roce 1999 byl na Měsíc namířen jeho spektrograf STIS pro kalibraci slunečního spektra a v roce 2020 sledoval Měsíc během… pic.twitter.com/J2gxPmybTE

— Pavel Gabzdyl (@GabzdylPavel) March 11, 2024

Specializované mise pro průzkum Měsíce spolu s pozemními observatořemi nám poskytují bohaté informace o našem nejbližším vesmírném sousedovi, zatímco Hubble a Webb rozšiřují naše obzory tím, že nám ukazují, co se nachází daleko za hranicemi našeho solárního systému.

Zdroj: Pavel Gabzdyl
Úvodní fotografie: Se souhlasem NASA