Asi málokdo by čekal, že umělá inteligence zabředne i do tak komplexního vědního oboru, jakým je genetika a genomika, případně že se z AI stane lékařsky ověřený a plnohodnotně schválený diagnostický nástroj. Přesto i k takovým novinkám v uplynulých několika dnech došlo, a v našem přehledu se na ně – a na některé další – podíváme blíže.
Microsoft a OpenAI chtějí vybudovat masivní datové centrum poháněné AI čipy
Až 100 miliard dolarů by mohlo stát nové datové centrum, které chtějí vybudovat společnosti Microsoft a OpenAI. Jeho hlavní součástí pak bude i superpočítač Stargate, který bude složen z řady AI mikročipů. Ke spuštění tohoto superpočítače by mělo dojít v roce 2028, datové centrum by však mělo být zprovozněno ještě dříve. Výhodou použitých čipů je pak především vysoká rychlost při práci s daty. Nevýhodou naopak vyšší pořizovací cena – projekt by měl být zhruba stokrát nákladnější než výstavba běžných datových center, a počítá se s investicí až ve výši 100 miliard dolarů (více než 2,3 bilionu korun).
Stargate je tak aktuálně nejdražším, největším i nejvýkonnějším plánovaným superpočítačem, který by měl být do konce dekády spuštěn, a bude jistě znamenat velkou strategickou výhodu pro obě společnosti, které na jeho výstavbě participují.
Umělá inteligence pomáhá vědcům v rozklíčování lidského genomu
Nová publikace zveřejněná začátkem letošního dubna v časopise Nature Communications přinesla vědecké možnosti další náhled do možností využití AI v základním výzkumu. Mezioborový tým odborníků se tentokrát zaměřil na vývoj systém umělé inteligence, který by byl schopen porozumět jednomu z nejsložitějších jazyků na světě – jazyku genomiky. Výsledkem tak byl nový AI model genomického jazyka, jenž autoři studie označili zkratkou gLM (analogicky k velkým jazykovým modelům čili LLM). Vyvinutá umělá inteligence na bázi gLM dokáže využívat metagenomické údaje získané z mikrobů obývajících nejrůznější biomy naší planety. Vědci totiž dokáží přečíst genetickou informaci některých živočichů, spousta údajů však zůstává stále nerozklíčována.
Pokud se tedy AI dokáže naučit na již známých datech, mohla by nám pomoci s poznáním dosud neprobádaných vod genomiky. A právě to by měl nyní nově vyvinutý systém gLM umožnit. Výše uvedený výzkum je tak pro umělou inteligenci pomyslným odrazovým můstkem vstříc nové sféře působení, kde se jí nejspíš bude – podobně jako v jiných oblastech našeho působení – jistě dařit naplnit svůj velký potenciál.
Billie Eilish, Nicki Minaj a další umělci v otevřeném dopise kritizují využití AI v hudebním průmyslu
Již mnoho tvůrců se v minulosti ohradilo vůči rychlému rozmachu umělé inteligence v rámci nejrůznějších sfér současné kultury. Nyní tak činí asociace Artist Rights Alliance, která chrání práva stovek slavných umělců. Mezi její členy patří celá řada slavných osobností ze světové síně slávy, a to především z hudebního průmyslu. Do Artist Rights Alliance tak patří například Stevie Wonder, Jon Bon Jovi či Pearl Jam, ale i současné ikony koncertních síní Billie Eilish či Nicki Minaj. Více než 200 těchto umělců se nyní podepsalo pod otevřený dopis, v němž kritizují mnohdy až dravé využívání nástrojů umělé inteligence v hudební tvorbě, a volají po včasném zásahu.
V dokumentu sice uznávají značný potenciál AI v rámci rozvoje lidské kreativity, zároveň se však jako v mnoha předchozích případech obávají toho, že umělá inteligence nakonec vezme práci skutečným skladatelům i interpretům. Do konfliktu se pak opět dostávají i autorská práva a duševní vlastnictví, výsledek tohoto přetrvávajícího boje ale zůstává i nadále nejasný. I tak však někteří umělci dokazují, že AI může být v této oblasti přínosem. Například český tým stojící za projekty jako STANDASHOW a další nedávno dokázal, jak lze umělou inteligenci v hudební tvorbě snadno a efektivně využít.
Americká FDA schválila první model umělé inteligence sloužící k diagnostice sepse
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) se před pár dny rozhodl překonat další významný milník v oblasti lékařských vyšetřovacích metod. Na tamní trh tak byl uveden první algoritmický diagnostický nástroj pro sepsi, který je poháněn umělou inteligencí. AI model pochází z dílny společnosti Prenosis se sídlem v Chicagu, a reálně by mohl pomoci s predikcí rizika systémové zánětlivé reakce organismu, která pouze na území USA ročně připraví o život až 350 000 lidí. Právě tento faktor byl jedním z rozhodujících při celém procesu schvalování, neboť FDA si je velmi dobře vědoma závažností septických onemocnění i jejích následků.
Nový model, vycvičený na souboru přibližně 100 000 vzorků krve, dokáže analyzovat až 22 rizikových parametrů a faktorů, a na základě jejich kombinace tak vyhodnotit pravděpodobnost projevu choroby. Ačkoliv pak nejde o první diagnostický AI nástroj schválený k užití na trhu, jde o další významný posun na poli medicíny nejen v USA, ale výhledově také ve zbytku světa.
AI novinky v Googlu: vylepšený vyhledávač, ale i plány na placený obsah
Velké změny v oblasti umělé inteligence se podle všeho chystají v rámci služeb poskytovaných společností Google. Médii tak prolétla zpráva o tom, že technologický gigant aktuálně plánuje zavedení vylepšeného internetového vyhledávače, který by měl využívat právě přístup k AI. Přestože tak řada produktů od Googlu již má přístup k umělé inteligenci Gemini, měl by být celý tento koncept ještě více prohlouben.
Má to ale svá ale. Google se totiž současné vůbec poprvé zajímá o možnost zpoplatnění svých služeb, což dává premisu toho, že vylepšený AI vyhledávač nebude dostupný pro všechny. Tato strategie je v kontextu konkurence, která přístup k umělé inteligenci již běžně zpoplatňuje, poměrně logická, přesto však může být pro společnost skokem do neznáma. Může se stát, že Google přijde o své prvenství v rámci zdroje internetových informací? Nejspíš ne, ale předjímat úspěch nového prémiového modelu by bylo velmi unáhlené. Situace na AI trhu se navíc mění každým dnem, a úspěch na něm tak nemá žádná ze společností, která na něm působí, rozhodně zadarmo.