Venuše je vulkanicky aktivnější, než jsme si mysleli. Na radarových snímcích si toho všiml tým italských vědců. Tohle zjištění je důležité pro výzkum toho, proč je planeta tak vyprahlá a jestli to čeká i Zemi.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Astronomy vedl planetární expert Davide Sulcanese z univerzity v italském městě Pescara. Podle agentury Reuters se opíral o analýzu radarových snímků z let 1990 až 1992.
Pořídila je sonda Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V letech 1990 až 1992 zmapovala 98 procent povrchu Venuše a data uložila na kompaktní disky (CD), což následné výzkumy limitovalo.
Venuše je vulkanicky aktivnější, než jsme si mysleli. Zdroj: Pixabay
Vědci si mohli snímky prohlížet jen po jednom, tudíž je mezi sebou nemohli porovnat. Analýzu starých dat nicméně usnadnil pokrok výpočetních technologií. Italský tým si díky tomu na snímcích všiml dvou dříve neviděných lávových toků.
Lávové proudy vědci zaznamenali poblíž sopky Sif Mons, jenž se rozkládá do šířky asi tří set kilometrů. Podle radarových snímků se kolem ní láva rozlila do oblasti o rozloze asi třiceti kilometrů čtverečních, napsal server Space.
Zlé dvojče Země
Další dávná sopečná aktivita na snímcích proběhla na vulkanické pláni v regionu Niobe Planitia. Lávové pole tam mělo rozlohu 45 kilometrů čtverečních a zatuhlá láva se vyznačovala hloubkou asi tři až dvacet metrů.
Obě sopky spadají do kategorie štítových vulkánů. Jejich svahy jsou mírné, ale velice široké, tvořené lávovými proudy. Analýza přispívá k řadě dalších výzkumů snažících se odpovědět na otázku, proč je Venuše na rozdíl od Země tak nehostinná.
Venuši se přezdívá zlé dvojče Země. Zdroj: Pixabay
Z oceánského světa podobného naší planetě se podle vědců stal v průběhu posledních 1,5 milionu let rozžhavený skleník, v němž dosahuje povrchová teplota až 475 stupňů Celsia. Atmosférický tlak je tam navíc oproti Zemi devadesátinásobný.
„Naše studie je prvním přímým důkazem lávových proudů vzniklých v období mise Magellan,“ upřesnil Sulcanese. „Jde o přímý důkaz o probíhající vulkanické aktivitě na Venuši, který navazuje na dřívější poznatky.“
Měl tím na mysli zaznamenané změny obsahu oxidu siřičitého v atmosféře, data o tepelných emisích na povrchu a pozorovanou deformaci sopečného průduchu v oblasti Atla Regio na „zlém dvojčeti Země“.
