Studium chování pavouků přineslo vědcům nečekaný objev. Zástupci jednoho druhu z čeledi křižákovitých se podle všeho naučili manipulovat se světelnými signály světlušek za účelem získání potravy. Samce chycené do sítě totiž umí donutit světélkovat jako samičky, a lákat tak do pasti další nic netušící partnery.
K pozoruhodnému objevu souvisejícím s chováním pavouků a světlušek dospěl tým mezinárodních vědců, který se se svými výzkumnými úspěchy pochlubil v časopise Current Biology. Klíčovou roli v celém procesu hrají dva zástupci živočišné říše žijící převážně na území Číny: na straně lovců jsou to křižáci druhu Araneus ventricosus, kořistí jsou pak světlušky druhu Abscondita terminalis. V případě světlušek vědci již dříve pozorovali schopnost jedinců vzájemně komunikovat pomocí blikajících signálů vysílaných prostřednictvím bioluminiscence. Teprve nedávno se jim ale podařilo přinést důkaz, že pavouci tuto techniku nejenže znají, ale dokáží ji navíc využít ve svůj prospěch.
Křižáci nutí samce světlušek vysílat samičí signály
Z rozsáhlých terénních pozorování provedených v rámci studie vyplynulo, že zástupci druhu A. ventricosus si k lovu světélkujícího vypěstovali skutečně mistrnou strategii. V prvním kroku chytí do své sítě samce světlušky. Toho následně přinutí vysílat signály nejen samčí, ale naopak samičí. Falešné blikání přiláká další samce, kteří jeden po druhém sedají pavoukům na lep.
These decoy ‘female’ fireflies lure males to their doom in a spider’s embrace https://t.co/lFaEy7Svcd
— nature (@Nature) August 20, 2024
K objevu došlo prakticky náhodou, když si jeden z autorů výzkumu všiml, že se v pavučinách sítích křižáků nachází prakticky výhradně samci, a samičky se v nich objevovaly pouze zřídka, pokud vůbec. Zkoumání v několika různých lokalitách pak odhalilo stejně zkreslené vzorce. To vědce vedlo k zamyšlení nad tím, zda mohou pavouci lákat samečky do sítí prostřednictvím manipulace se světelnými signály, které běžně vysílají samičky. Tato hypotéza se nakonec ukázala být pravdivou: samci světlušek končili v pavučině častěji v případech, kdy byl křižák poblíž. Pokud nebyl pavouk v blízkosti sítě, byl poměr mezi samci a samičkami mnohem vyváženější.
Unikátní systém lovu naznačuje, že v přírodě existuje více podobných případů
Řízení signálů probíhá pomocí opakovaných kousání do těla světlušky, kterým dochází ke spuštění luminiscence. Zajímavé pak bylo zjištění, že signály samců světlušek v pavučinách s pavouky se mnohem více podobají blikání samic. Pavouci tak nejspíš vypozorovali, že imitace sexuálního vábení představuje nejúčinnější techniku lákající do pavučiny maximální počet světlušek. Zástupci čeledi křižákovitých tak dokáží využívat nepřímou signalizaci k zacílení na úzce specifikovaný druh obětí.
Z výzkumu vyplývá, že by k podobnému chování mezi predátorem a kořistí mohlo docházet i u jiných živočišných druhů, kde zatím pozorováno nebylo. Napodobit totiž lze například i zvukové či dokonce feromonové signály. Autoři práce se nyní chtějí věnovat dalšímu studiu tohoto fascinujícího fenoménu, který podtrhuje bezmeznou rozmanitost živočišné říše.