Vázaná nebo též synchronní rotace je stav, kdy jedno těleso obíhá kolem dalšího a je k němu otočeno stále stejnou stranou. V oblastech mezi temnou stranou a stranou permanentně osvětlenou, kde kraluje nekončící soumrak, by teoreticky mohl existovat život.
Ve sluneční soustavě nalezneme případů synchronní rotace hned několik a je nadmíru pravděpodobné, že se podobný jev vyskytuje i mimo námi prozkoumaný vesmír – už nyní o něm vědci spekulují v několika objevených soustavách.
Vázaná rotace vzniká tak, že doba vlastní rotace tělesa – kupříkladu Měsíce – je rovna době, za kterou oběhne těleso, kolem nějž se otáčí; tím pádem je k němu otočeno stále stejnou stranou. Synchronní rotaci způsobuje dlouhodobé působení slapových sil, které rotaci obou těles postupem času zpomaluje.
I v naší sluneční soustavě najdeme mnoho příkladů vázané rotace – kromě jediného přirozeného satelitu Země jde ještě o některé měsíce Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu a vázaná je i rotace Charona ve vztahu k Plutu. Teoreticky bychom měli vidět stále tu samou část Měsíce, ale v praxi to není úplně pravda, protože vidíme za celý rok dohromady cca 59 % povrchu měsíce. Jeho oběžná dráha je totiž eliptická. Jinak má však „perfektní“ synchronní rotaci bez odchylek. I proto nikdo dlouho nevěděl, jak vypadá temná strana Měsíce.
Mnohem zajímavější je však synchronní rotace planet vůči hvězdám. Astronomové se dříve domnívali, že vázanou rotaci má i náš Merkur vůči Slunci, nakonec se však ukázalo, že to tak není. Rotace planety je sice pomalá, ale probíhá a Slunci tak čelí různé části planety; byť ne všechny.
Život mezi polokoulemi
Planet, které by se nacházely v obyvatelné zóně – v oblasti vzdálené „tak akorát“ od hvězdy na to, aby se zde mohl nacházet život – bude v galaxii pravděpodobně dost. Téměř jisté je i to, že některé z nich budou ke své hvězdě vázány rotací. Kromě hranic obyvatelné zóny jsou pro vznik života klíčové ještě další faktory, například hustota atmosféry.
Samozřejmě, mluvíme nyní o typu života podobdobného tomu, který se nachází na Zemi. Vyloučit jiné formy života, které by prospívaly v odlišných podmínkách a mimo obyvatelnou zónu, prozatím nelze.
Otázka však zní: mohl by na planetách v obyvatelné zóně, které ovšem podléhají vázané rotaci, existovat život?
Stručně řečeno: zřejmě ano. Planety ovlivněné vázanou rotací se obvykle nachází blízko své hvězdě (i proto astronomové tento fakt předpokládali právě u Merkuru) vlivem silnějšího působení slapových sil. V případě, že by šlo o hvězdu se slabším zářením než Slunce (červení trpaslíci), pak by se taková planeta klidně mohla nacházet v obyvatelné zóně.
Jak polokoule ozářená hvězdou, tak polokoule na druhé straně, by s největší pravděpodobností obyvatelné nebyly; avšak oblast mezi hemisférami, kde panuje permanentní soumrak, by mohla život nést.
Poušť, led a životodárná voda
V současnosti vědci předpovídají existenci několika různých druhů planet se synchronní rotací, velmi cizokrajně působí kupříkladu planety zdánlivě připomínající oko (tzv. eyeball planets). Ty by se daly rozdělit na „žhavé“ a „ledové“. Žhavá varianta připomíná pouště na Zemi: část osvícená hvězdou by byla neustále nesmírně horká, zatímco ta ve stínu neobyvatelně studená. Na jedné straně by se voda vypařila, na druhé zase zmrzla.
Vítr by vodu přepravil z horké strany na studenou, kde by ji „uvěznil“ do ledovců. Vlivem tlaku by však voda z ledovců mohla částečně roztát – obdobně jako na Zemi – a pomalu plout směrem k ozářené straně, kde by se opět vypařila. A koloběh by se opakoval.
Jenže uprostřed, mezi oběma atmosférami, v terminátoru, by tekoucí řeky mohly vytvořit život a obyvatelné prostředí s vegetací mezi nimi.
Je to jen teorie se spoustou kdyby, ale teorie, která fascinuje a láká. Jaká překvapení galaxie skrývá a jak cizokrajných planet, které by nevymyslel ani ten nejlepší autor Sci-fi, se dočkáme?
Zdroj úvodního obrázku: Beau.TheConsortium
problem je jak by se tam zivot dostal… pokud by tam mel spadnout na komete ci asteroidu ktera by se trefila presne do obyvatelne zony planeta by vlivem narazu zacala rotovat a zivot usmazila… pokud by tam mel vzniknout a vyvynout se od 0 tak to trva tak dlouho ze… Číst více »
Námět článku je zajímavý, ale ty hrubky a pravopisné chyby poněkud kazí dojem. Než něco příště vypustíte do světa, tak si to po sobě radši několikrát přečtěte. Máte chybu dokonce i v nadpisu.
Máte pravdu, chyb tam bylo skutečně mnoho. Opraveno s omluvou, děkuji za slušné upozornění.
Rovnováha v takovém terminátoru by byla dost citlivá – a trochu bych se bál, že by ji neustále rozstřelovala precese/nutace nebo obecně odchylky sklonu takové planety k mateřské hvězdě, které se dějí i u těles s vázanou rotací. Takže když by někde vznikl život, planeta by se trošku jinak naklonila… Číst více »
Ano, byla by to neskutečná shoda okolností. Vzhledem k počtu hvězd a planet v jediné galaxii, a vzhledem k počtu galaxií, věřím, že taková planeta někde existovat může. Že by ji však lidstvo objevilo, natož za našeho života, však už za pravděpodobné nepovažuji. 🙂