Byl, či nebyl? Tuto otázku související s existencí života na Marsu si vědci kladou již řadu let. V poslední době se však objevuje stále více nových vědeckých poznatků, které tyto úvahy podporují.
Ačkoliv je Mars v kosmických měřítkách velmi blízkým sousedem Země, během jeho studia se postupně dozvídáme, jak moc jsou tyto světy rozdílné. Kombinací různých zdrojů se však tajemství rudé planety krok po kroku odhalují, a vědci tak objevují stále více společných prvků. Tím jedním je i přítomnost vody na Marsu. Důkazy o její existenci totiž podněcují debaty o tom, že planeta v minulosti mohla hostit určité formy života. V posledních dnech se pak objevily hned dvě nezávislé studie, které do této problematiky vnáší nové světlo.
Mars díky svému nehostinnému rudému povrchu tak trochu klame pohledem. Důkazy o tom, že zde kdysi existovala voda v několik formách, přibývají. Foto: Pixabay
Průzkum miliardy let starého meteoritu
První výzkumná práce, která byla zveřejněna v pátek v časopise Science Advances, se věnuje studiu meteoritu NWA7034, který je považován za druhý nejstarší dosud objevený kus vesmírné skály dopadnuvší na Zemi. Úlomek černé skály pocházející z Marsu byl nalezen v roce 2011, a od té doby je předmětem intenzivního bádání. V nové práci se vědci zaměřili na nano-geologickou analýzu meteoritu, přičemž zjistili, že se v téměř 4,5 miliardy let staré hornině nacházejí přímé důkazy o tom, že na rudé planetě v té době existovala voda. Ta se zde nejspíš vyskytovala ve formě horkých pramenů, které by podle expertů mohly hrát klíčovou roli pro vznik marťanského života. Doktor A. J. Cavosie, jeden z autorů výzkumu, uvedl:
„Hydrotermální systémy byly nezbytné pro rozvoj života na Zemi a naše zjištění naznačují, že Mars měl v nejranější historii formování zemské kůry také vodu, klíčovou složku pro obyvatelné prostředí.“
Vědcům se podařilo odhalit specifické prvkové složení meteoritu NWA7034, v němž se kromě zirkonu nacházelo také železo, hliník, yttrium a sodík. Právě tyto materiály tvoří jakýsi „chemický otisk prstu“, díky kterému jsou autoři práce přesvědčeni o tom, že před miliardami let mohla být na Marsu skutečně přítomna voda.
Další důkaz ukrýval jiný kus marťanské skály
Studie tak rozšiřuje strukturní analýzu dalšího meteoritu, přezdívaného Lafayette, jejíž výsledky byly publikovány začátkem letošního listopadu v žurnále Geochemical Perspective Letters. Tento meteorit je sice starý „jen“ zhruba 742 milionů let, přesto i jeho chemické složení poukazuje na tehdejší přítomnost vody na Marsu. Životodárná tekutina se zde navíc nacházela v poměrně hojném množství, a jejím zdrojem byl s největší pravděpodobností permafrost, který roztál v důsledku magnetické činnosti, jenž na Marsu ostatně probíhá až dodnes.
Lafayette #Meteorite study reveals #liquidWater on Mars 742 million years ago, likely from permafrost melting due to magmatic activity. Findings published in Geochemical Perspective Letters. @LifeAtPurdue https://t.co/HhbiOmWEMP https://t.co/d2poqX3OQJ
— Phys.org (@physorg_com) November 13, 2024
Nelení ani kosmické sondy
O další studii, kterou přinesla analýza dat ze sony Mars InSight, jsme informovali letos v srpnu. V ní autoři polemizovali nad tím, kam se voda z Marsu ztratila, přičemž dospěli k závěru, že na planetě stále je, je však poměrně hluboko pod povrchem.
Půjdeme-li po stopách hledání vody na Marsu dál zpět v čase, můžeme se dopátrat dalšího zajímavého výzkumu, který byl letos v březnu zveřejněn v časopise Geology. Ten se zaměřil na důkazy přímo na povrchu Marsu, konkrétně v kráteru Gale, kde v roce 2012 přistála sonda NASA Curiosity. Z práce vyplynulo, že voda, která kdysi v kráteru existovala, se z něj vytratila mnohem později, než se původně předpokládalo. Nové informace tak zcela změnily naše stávající chápání případné obyvatelnosti Marsu.
Otázka, která rozděluje odbornou společnost. Kde je pravda?
Navzdory těmto vzrušujícím objevům – které mapují pouze období roku 2024 – přetrvává ohledně života na Marsu mezi vědci skepse. Někteří argumentují, že důkazy o vodě nebo organických molekulách samy o sobě nestačí k potvrzení, že na Marsu kdy existoval život. Zdůrazňují potřebu přímých důkazů, jako jsou fosilizované mikroorganismy nebo aktuální mikrobiální aktivita. Jiní zůstávají optimističtí a věří, že tyto objevy představují významný pokrok v pochopení potenciálu rudé planety hostit život.
V blízké budoucnosti se nejspíš o Marsu dozvíme spoustu nových informací. Foto: Pexels
Aktuální i plánované mise – včetně průzkumných vozítek NASA Perseverance či roveru Rosalind Fraklin Evropské vesmírné agentury ESA – se v důsledku nových zjištění bezpochyby zaměří na hlubší průzkum. Úkolem těchto programů bude pátrat po přímých známkách života, které by mohly konečně přinést jednoznačné důkazy. Rudá planeta mezitím i nadále fascinuje a zpochybňuje téměř veškeré naše představy. Ačkoli otázka života na Marsu zůstává nezodpovězena, každý nový objev nás posouvá blíž k odhalení záhad tohoto tajemného světa.
