Pojem extrémní vlny veder slýcháme nebo na internetu vídáme často a spojujeme jej s klimatickými změnami. Vědce však znepokojují záhadné a náhlé „výbuchy“ abnormálního horka zaznamenané po celém světě, které se vymykají klimatickým modelům. Na taková vedra nejsme připraveni, varuje studie.
Loňský rok byl nejteplejším v historii a rok letošní ho s jistotou překoná. Globální průměrná teplota podle nejnovějších odhadů letos poprvé v historii překročí červenou hranici nárůstu o 1,5 stupně Celsia s předindustriální úrovní a rekordy se očekávají i příští rok.
Nejedná se o překvapivé novinky, tento vývoj totiž odpovídá klimatickým modelům. Zcela se jim však vymykají záhadné „hotspoty“ vedra po celém světě, které vědci neumí vysvětlit. Dostávají se daleko za hranice toho, co dokážou modely předpovědět.
Hovoříme o náhlých výbuších veder, která nechávají všechny rekordy daleko za sebou. „Tyto oblasti se stávají na čas skleníky,“ vysvětlil hlavní autor nové studie Kai Kornhuber z Lamont-Doherty Earth Observatory z Columbia Climate School.
„Jde o extrémní trendy, které jsou výsledkem fyzikálních interakcí, jimž zřejmě úplně nerozumíme,“ přiznal odborník. Tento fenomén se pokusil prozkoumat blíže a výsledky zveřejnil v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Nestihneme se přizpůsobit
Vědci analyzovali podle serveru StudyFinds data o vlnách veder z posledních 65 let a zjistili něco znepokojivého. Zatímco globální teploty rostou od průmyslové revoluce, tyto náhlé teplotní události se začaly objevovat až v posledních letech.
Dochází k nim po celém světě, nejvíce ohrožená je však střední Čína, Japonsko, Korea, Arabský poloostrov, východní Austrálie, severozápadní Evropa a různé části Afriky. Náhlé vlny veder jsou novou hrozbou pro veřejné zdraví.
Jenom v Evropě v roce 2022 zemřelo na následky vedra téměř 60 tisíc lidí, v roce 2023 jich bylo 47 tisíc. „Nejsme na tohle stavěni a možná nebudeme schopni se dostatečně rychle přizpůsobit,“ varoval Kornhuber.
Největší riziko plyne z nepředvídatelnosti těchto náhlých teplotních výkyvů a jejich „neviditelnost“ pro klimatické modely. Nedá se na ně totiž připravit. Studie popsala například vlnu veder na severozápadě USA a jihozápadě Kanady v roce 2021.
Trvala devět dní a některé denní teplotní rekordy byly během ní překonány o 30 stupňů Celsia. V Lyttonu v Britské Kolumbii naměřili historický rekord 49 stupňů Celsia. Město další den vyhořelo při lesním požáru.