Čínští astronauti z mise Šen-čou 19 na palubě vesmírné stanice Tchien-kung se podle čínských médií zřejmě zapíšou do historie. Dosáhli milníku nejen této mise, ale celého čínského vesmírného programu, když úspěšně vyrobili s pomocí „umělé fotosyntézy“ přímo ve vesmíru raketové palivo a kyslík. V oblasti průzkumu kosmu jde o obrovský úspěch, který ho může významně usnadnit.
Je to velký krok pro čínský vesmírný program a globální budoucí mise ve vesmíru, včetně letů ke vzdáleným světům. Čínští astronauti vyrobili ve vesmíru raketové palivo a kyslík, čímž mohou pozitivně ovlivnit návrat člověka na Měsíc ještě před rokem 2030.
Vědcům se podařila na vesmírné stanici Tchien-kung umělá fotosyntéza. Zdroj: Se svolením Shujianyang (CC BY-SA 4.0, Creative Common)
Kyslík je klíčový pro vesmírné mise i kolonizaci Měsíce, Marsu a dalších světů. Bez raketového paliva se zase astronauti daleko nedostanou. Aby však mohly kosmické lodě absolvovat dlouhé výpravy do neznáma, je nutné vyrábět raketové palivo přímo ve vesmíru. Pro něj jsou klíčovými složkami kyslík a uhlovodík.
Oba prvky astronauti na čínské stanici podle serveru Futurism vyrobili. S pomocí polovodičových katalyzátorů přeměnili oxid uhličitý (CO2) a vodu na kyslík a etylen (uhlovodík využitelný jako raketové palivo).
Server Driving ECO shrnul výhody umělé fotosyntézy. Zmínil například energetickou efektivitu. Proces se totiž nespoléhá na energii generovanou solárními panely, ale přímo na solární panely.
Zásadní nedostatek
Další výhodou je provozní jednoduchost. Stačí pokojová teplota a standardní atmosférický tlak. Benefitem je také všestrannost. Jak píšeme výše, kromě kyslíku produkuje také různě využitelné uhlovodíky, například metan.
Nesmíme zapomenout na udržitelnost. Astronauti totiž neustále vydechují CO2, z něhož se dá vyrábět raketové palivo a vytváří soběstačný systém podpory života (kyslík).
Umělá fotosyntéza je klíčem ke snadnému průzkumu Sluneční soustavy. Zdroj: Pixabay
„Tato technologie napodobuje přirozený proces fotosyntézy zelených rostlin pomocí inženýrských, fyzikálních a chemických metod a využívá zdroje oxidu uhličitého v uzavřených prostorách nebo v mimozemské atmosféře k výrobě kyslíku a paliv na bázi uhlíku,“ uvedla státní televize CCTV.
Čínští vědci, kteří se zabývají umělou fotosyntézou od roku 2015, doufají, že tento proces výrazně zlevní a zjednoduší průzkum Sluneční soustavy. Biochemička a expertka na katalýzu Katharina Brinkertová z německé Univerzity Brémy nicméně upozornila na přetrvávající nedostatky tohoto procesu. Stále je příliš energeticky náročný. V roce 2023 v jedné studii zjistila, že výroba kyslíku spolyká téměř třetinu celkové energie potřebné k provozu vesmírné stanice.
Zdroje: Futurism, Driving ECO
