Společnost Meta Platforms využila umělou inteligenci (AI) a neuronovou síť k sestavení stroje, který dekóduje mozkové signály do slov psaných na počítači. Jinými slovy, umožňuje člověku vytvářet text pouhým přemýšlením. Mohlo by se zdát, že firma Marka Zuckerberga chce konkurovat start-upu Neuralink Elona Muska. Zařízení však funguje odlišně a nemá potenciál komerčního užití. Může ale přispět k vědě o mozku.
Meta už se dávno neangažuje pouze v oblasti sociálních sítí a komunikačních aplikací. Má ambice zahrnující několik technologicko-digitálních odvětví. Například AI, hlavní hnací motor růstu technologických společností. Právě model pojmenovaný Brain2Qwerty použila podle serveru TechRadar spolu s neuronovou sítí při vývoji zařízení, které umožňuje psát text na počítači pouhými myšlenkami.

Zařízení Mety po tréningu umožňuje psát slova pouhými myšlenkami. Zdroj: Se svolením Meta
Myšlenka, že se snaží Zuckerberg konkurovat Muskovi a jeho implantátům, ovšem není správná. Systém dokáže identifikovat písmena na základě mozkové aktivity s přesností 80 procent, což umožňuje rekonstruovat celá slova a věty píšícího člověka. Od Muskových čipů, které umožňují více činností, jako je pohyb kurzorem myši na počítači a hra videoher, se však zásadně liší. Věnoval se tomu i server Futurism.
Jak zařízení funguje
Muskovy čipy jsou invazivní, zařízení Mety nikoli. Ke čtení myšlenek využívá již zmíněnou hloubkovou neuronovou síť schopnou dešifrovat mozkové vlny zvenčí detekované MEG skenerem. Systém tak nepotřebuje žádné implantované elektrody. Důležitou roli hraje již zmíněný Brain2Qwerty. Experti z Mety ho naučili, které mozkové signály odpovídají jakým klávesám. Člověk musí při psaní sedět v takzvaném MEG skeneru pro měření časového průběhu činnosti mozku. Systém po tomto tréningu skutečně dokáže předpovídat, jaká písmena chce člověk napsat. Na základě mozkových signálů je tak schopen skládat celé věty.

Přístup Mety není invazivní, ale nemá ani komerční potenciál. Zdroj: Pixabay
Neuralink chce využívat čipy komerčně, aby pomohl vrátit do života fyzicky hendikepované. U zařízení Mety na komerční užití zatím zapomeňte. Hlavními důvody jsou nepraktičnost a vysoké náklady na provoz dvoutunového zařízení, které stojí dva miliony dolarů (48,6 milionu korun). To musí být ve speciální stísněné místnosti blokující magnetické pole Země, které by jinak rušilo detekci mozkových signálů. Ty navíc ruší i sebemenší náklon hlavy. Člověk tedy nesmí hlavou vůbec hýbat.
Proč je to důležité
Přestože zařízení není použitelné pro běžné smrtelníky, projekt má pro společnost velký význam. Může přispět k vědě o mozku a novým objevům v léčbě poranění a nemocí tohoto orgánu. To, co se Meta na projektu naučí, navíc může využít k podpoře svých budoucích modelů AI.
Kromě toho testování zařízení potvrdilo teorie o hierarchickém tvoření mozkových signálů souvisejících s jazykem. I to je zjištění přínosné pro výzkum v oblasti AI.