Dvacátý květen byl na počest slavného včelaře Antona Janše vyhlášen Světovým dnem včel. K příležitosti letošních oslav hnutí Bee:wild připravilo komplexní vědeckou zprávu, která upozorňuje na současná rizika, které pro populaci oblíbených opylovačů představují lidé a lidská činnost.
Zpráva, jejíž kompletní obsah je zdarma dostupný online, uvádí hned několik nových hrozeb, které by mohly vést k masivnímu úbytku opylovačů již v příštích 5 až 15 letech. Opylovači, jako jsou včely, motýli, několik druhů ptáků a netopýři, jsou důležití pro ekosystém a pro udržení potravinového řetězce. Závisí na nich téměř 90 % kvetoucích rostlin a více než tři čtvrtiny základních světových plodin.
Did you know that just 10 minutes of exposure a day to mobile phone radiation for 10 days caused worker bees to abandon their hive entirely?
Scientists have found that when hives are exposed to active mobile phones, worker bees simply don’t return. And while pesticides and… pic.twitter.com/hGunPt49cd
— Conspiracy Gardener Homestead (@DaysofNoahGen6) May 6, 2025
Tyto živočišné druhy jsou dlouhodobě vystavovány enormnímu stresu, způsobeném například ztrátou životního prostoru, klimatickými změnami či plošným používáním pesticidů. V posledních letech se k těmto faktorům přidává zcela nová vlna hrozeb, kterou máme na svědomí my lidé.
Svět míří vstříc smutné budoucnosti bez včel
Odborníci identifikovali 12 hlavních nových hrozeb, kterým včely čelí. Řada z nich souvisí s celkovým znečištěním planety, například v podobě umělého osvětlení. Analýza odhalila, že umělé osvětlení z pouličních lamp snížilo počet nočních opylovačů navštěvujících květy o 62 %. Znečištění ovzduší pak obecně ztěžuje boj včel o přežití a omezuje růst jejich populace na celosvětové úrovni.
Znečištění úlů antibiotiky a mikroplasty, které bylo rovněž prokázáno, má pro změnu negativní dopad na běžné chování včel, které tak nejsou ochotny vyhledávat květy k opylování. Při testování 315 včelstev vědci odhalili ve většině úlů syntetické materiály, včetně polyethylentereftalátu (PET).
Včelám navíc nepřímo škodí také nárůst počtu konfliktů a zvyšování globálního politického napětí. Například válka na Ukrajině přinutila země pěstovat méně druhů plodin, takže opylovači nemají po celou sezónu rozmanitou potravu. V jiných zemích je zase kladen větší důraz na přesun pěstování zemědělských plodin do uzavřených hal a skleníků.
Co můžeme pro záchranu opylovačů udělat
Snižování populace včel není problémem pouze pro ochránce přírody, ale má zásadní vliv na globální potravinovou politiku. Iniciativa Bee:wild se snaží v této oblasti šířit o světu, a na první pohled apokalyptický scénář, který výše citovaná zpráva vykresluje, se tak snaží vyvážit návrhem vhodných opatření, které by mohly pomoct situaci zvrátit. Jednou z možností je zpřísnění kontroly používání antibiotik, další pak prosazování přechodu ze spalovacích motorů na elektromobily. Řadu z těchto změn je přitom možné učinil již dnes, a z jejich zavedení budou profitovat nejen opylovači, ale i lidstvo samo.
Úvodní foto: Unsplash
